Martínková, Alena, muzikoložka a redaktorka, narozena 12. 5. 1942, Kralovice. Po studiu na Pedagogické škole v Plzni (1956–60) studovala jednooborovou hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1962–68, k učitelům patřili Ivan Vojtěch, František Hrabal, Vladimír Sommer, Petr Eben, Antonín Sychra; diplomní práce Smyčcové kvartety F. A. Míči; spartovala ve Vídni dvanáct děl, jedno bylo z jejího popudu vydáno na LP Kvarteta českých filharmoniků). Titul PhDr. získala 1986 na Masarykově univerzitě v Brně na základě publikace Čeští skladatelé současnosti. V letech 1968–71 byla odbornou pracovnicí v Ústředním domu lidové umělecké tvořivosti (později Ústav zájmové umělecké činnosti Ministerstva kultury), 1971–72 pracovala jako asistentka režie dětského vysílání v Československé televizi, 1972–73 v hudebním archivu Státní konzervatoře v Praze. Do hudebního dění se výrazně zapsala jako redaktorka (knihy, hudebniny, zvukové nosiče) ve vydavatelství Panton v letech 1979–93 (poslední dva roky šéfredaktorka), kdy za její spolupráce vyšla řada zajímavých a v dobové situaci nevšedních titulů. Poté působila jako tisková mluvčí opery Národního divadla (1993–98) a Státní opery Praha (2002–04); mezitím byla ve svobodném povolání, kdy vykonávala redakční práce pro bývalý Panton (Schott) a pracovala agenturně. Koncepčně a autorsky se podílela na slovníkové publikaci Čeští skladatelé současnosti (Praha, Panton 1985), připravila publikaci hovorů s dirigentem Bohumír Gregor: Chtěl jsem sloužit divadlu (Praha, Státní opera 2006).  Publikovala katalogy Pantonu, řadu sleeve-notes, předmluv, článků pro časopisy a deníky (mj. pro Svobodné slovo, Xantypu; materiály o lidech z Národního divadla přinášel týdeník Večery pod lampou).