Tomás Luis de Victoria (asi 1548 Ávila – 27. srpna 1611 Madrid)[1][2] byl nejslavnější španělský renesanční skladatel. Spolu s Giovannim Pierluigim da Palestrinou a Orlandem di Lassem patří k hlavním skladatelům pozdní renesance a byl „obdivován především pro naléhavost některých jeho motet, mší pro Officium Defunctorum a mší pro Svatý týden.“Jeho dochované dílo je na rozdíl od děl jeho kolegů téměř výhradně duchovní a polyfonní vokální hudba na latinské texty. Jako katolický kněz, ale i vynikající varhaník a zpěvák, působil ve Španělsku i v Itálii. Dával však přednost kariéře skladatele před kariérou interpreta.[4]