Rock  *  Pop  *  Folk  *  Country  *  Jazz  *  Blues  *  Bluegrass  *  Metal  *  Vážná hudba

Filtry

nástroje

Keyboard (1)

Kytara (8)

Partitury (1)

Varhany (1)

Deep Purple


Deep Purple - Perfect Strangers

Deep Purple (Z Wikipedie, otevřené encyklopedie)

Deep Purple je anglická rocková skupina, která byla založena v Hertfordu roku 1968. V tvorbě této skupiny docházelo ke spojení klasické hudby, jejímž propagátorem byl zejména Jon Lord, a hardrockových motivů, které prosazoval Ritchie Blackmore. Spojení těchto dvou druhů hudby oslovilo mladé posluchače první poloviny 70. let. Deep Purple tehdy patřili mezi nejlepší rockové skupiny a z tohoto období také pocházejí jejich nejlepší desky a nejslavnější a nejúspěšnější koncertní vystoupení.

 

Spolu s Led Zeppelin a Black Sabbath jsou považováni za průkopníky heavy metalu a moderního hard rocku, přestože oni sami se nikdy za heavymetalovou skupinu nepovažovali.[1]

 

Historie


(1964–1967) roky před Deep Purple

 

V 60. letech vznikla skupina Episode Six, která vydala několik singlů. Tuto skupinu tvořili Ian Gillan zpěv, Graham Dimmock kytara, Roger Glover baskytara, Tony Lander kytara, Sheila Carter klávesové nástroje a Harvey Shields bicí. Skupině se však i přes četná turné nepodařilo prorazit.

 

V roce 1967 pak byla založena skupina nazvaná The Flower Pot Men and their Garden, předtím známá jako The Ivy League. Toto nové jméno bylo odvozeno z názvu dětského představení „The Flowerpot Men“, což byla zřejmá slovní hříčka narážející na éru „flower power“ a pěstování „konopí“ v květináčích. Jejich nejpopulárnější písnička Let's Go To San Francisco byla některými posluchači považována za parodii na písničku If You're Going to San Francisco, od Scotta McKenzieho, ale skupina to odmítla. Skupinu tvořili Tony Burrows, Neil Landon, Robin Shaw a Pete Nelson, jako zpěváci, Ged Peck kytara, Nick Simper baskytara, Jon Lord klávesy, Carlo Little bicí. Jon Lord dříve hrál s The Artwoods, Nick Simper s Johnny Kidd & The Pirates, Screaming Lord Sutch's a The Savages, kde hrál též kytarista Ritchie Blackmore.


(1967–1970) průlom

 

V roce 1967 kontaktoval bývalý bubeník skupiny The Searchers, Chris Curtis londýnského obchodníka Tonyho Edwardse v naději že by mohl dělat manažera nově vzniklé skupině. Edwards souhlasil a financoval tento podnik společně se dvěma dalšími obchodními partnery Johnem Colettou a Ronem Hirem (Hire-Edwards-Coletta – HEC Enterprises).

 

Curtis se pak dal do budování skupiny známé jako Roundabout. Jako první příchozí byl klávesista, hráč na varhany zn. Hammond, Jon Lord; pak přemluvil kytaristu Ritchieho Blackmora aby se vrátil z německého Hamburku na konkurz do nové skupiny. Curtis sám pak brzy odpadl, ale HEC Enterprises, stejně jako Lord a Blackmore, měli chuť v tomto projektu pokračovat, takže brzy byli přibráni basák Nick Simper, pak zpěvák Rod Evans a bubeník Ian Paice (oba ze skupiny The Maze).

 

Po několika vystoupeních na krátkém turné po Dánsku na jaře 1968, skupina souhlasila s novým jménem navrženým Ritchiem podle písničky Deep Purple od Petera De Roseho, která byla oblíbenou písničkou Ritchieho babičky.

 

V říjnu roku 1968 měla skupina fantastický úspěch v USA (ale ne ve Velké Británii) s předělávkou od Joe Southa Hush, která byla na jejich debutovém albu Shades of Deep Purple, takže byli vybráni jako předkapela pro turné skupiny Cream nazvaném Goodbye. Brzy však byli z turné vyřazeni, údajně proto že byli lepší než Cream. Druhé album skupiny, The Book of Taliesyn, bylo vydáno v USA shodně s tímto turné, ačkoliv doma nebylo vydáno až do roku 1969, kdy bylo vydáno zároveň s jejich třetím albem Deep Purple, které obsahovalo jednu skladbu se smyčci a dechovými nástroji.

 

Po těchto třech albech a intenzivním koncertování po Spojených státech, byli Rod Evans a Nick Simper bez okolků vykopnuti a nahrazeni zpěvákem Ianem Gillanem a basákem Rogerem Gloverem, bývalými členy skupiny Episode Six. Byla tak vytvořena pětičlenná sestava Deep Purple „číslo 2“. V tomto obsazení vydali singl, který obsahoval předělávku písničky dvojice Greenaway-Cook s titulem Hallelujah, která byla propadákem, avšak později byla úspěšná v muzikálu "Hair". Skupina pak získala potřebnou publicitu třídílným symfonickým eposem Concerto for Group and Orchestra, složeným Johnem Lordem jako jeho sólovým projektem a provedeným v Royal Albert Hall skupinou společně se symfonickým orchestrem Royal Philharmonic Orchestra, řízeným Malcolm Arnoldem. Společně s projektem Five Bridges od The Nice, to byla jedna z prvních spoluprací mezi rockovou skupinou a symfonickým orchestrem. Někteří členové skupiny Deep Purple (Blackmore a zvláště pak Gillan) nebyli moc rádi že byli označováni jako „skupina která hrála s orchestrem“, zatímco oni měli zájem stát se spíše hard rockovou skupinou.


Na vrcholu slávy

 

Krátce po vydání nahrávky s orchestrem začala skupina hodně koncertovat. Jejich první studiové LP na začátku sedmdesátých let bylo „Deep Purple in Rock“; následoval anglický top-ten singl Black Night. Druhé album, Fireball bylo vydáno v roce 1971 a skupina také zabodovala s hitem Strange Kind Of Woman. Společně Led Zeppelin a Black Sabbath, Purple položili základy heavy metalu.

 

Deep Purple pokračovali v koncertování. Jejich vystoupení byla v té době naprosto strhující. Oplývala hudební virtuozitou, muzikálností jednotlivých hudebníků a skvělými verzemi studiových nahrávek. V prosinci 1971 odjeli DP do švýcarského Montreaux, aby zde natočili novou studiovou desku a také živé vystoupení. Následovaly již notoricky známé události: při koncertu Franka Zappy a jeho The Mothers v Casinu vystřelil fanoušek na pódium světlici a budova během několika minut shořela do základů. Celá událost inspirovala Rogera Glovera k napsání nesmrtelné písně Smoke On the Water. Deep Purple se přesunuli do hotelu Grand, kde natočili písně pro desku Machine Head, jeden ze základních pilířů hardrocku. V létě 1972 zamířila skupina do Japonska, zaslíbené země tvrdého rocku. Koncerty v Ósace a Tokiu nahrála a výsledkem je snad nejlepší živé album všech dob - Made in Japan. To mělo původně vyjít právě jen v zemi vycházejícího slunce.

 

V klasickém složení pokračovali Deep Purple v nekonečných koncertních šňůrách. Když se pustili do nahrávání dalšího studiového alba Who Do We Think We Are (1973), obsahující hit Woman from Tokyo, bylo už napětí mezi Ianem Gillanem a Ritchie Blackmorem neúnosné. Gillan oznámil odchod z kapely a Blackmore, který se netajil svými sólovými ambicemi si dal jako podmínku pro setrvání v kapele změnu baskytaristy. Ze stovek adeptů na post sólového zpěváka byl na základě nepříliš kvalitního demosnímku vybrán prakticky neznámý David Coverdale. Baskytaristou a druhým vokalistou se pak stal Glenn Hughes, který dříve působil ve skupině Trapeze. Toto nové složení pokračovalo do roku 1974 s heavy bluesovým/rockovým albem Burn, další velmi úspěšnou nahrávkou. Hughes a Coverdale přidali funky R&B/soul element do hudby skupiny, tento zvuk byl mnohem více patrný na nahrávce z roku 1974 Stormbringer. Blackmore nebyl spokojený s výsledky a tak v roce

 

1975 opustil skupinu, aby si založil vlastní - Rainbow.

 

Mezera po odchodu Blackmora bya zaplněna Američanem Tommy Bolinem, ale následující album, z roku 1975 Come Taste the Band přes všechnu svojí kvalitu nebylo úspěsné mezi skalními fanoušky a nepřitáhlo žádné nové, zvláště poto, co se skupina odchýlila od charakteristického zvuku Deep Purple. Bolin měl problémy s drogami (heroin), které všechny problémy skupiny dělaly horšími. Po problematickém turné k uvedení Come Taste the Band, se skupina rozpadla. Tommy Bolin později zemřel v Miami na předávkování heroinem.

 

Později většina bývalých členů Deep Purple měli značný úspěch v mnoha kapelách, například v Rainbow.


Opětné sjednocení
 

V roce 1980 jel Rod Evans turné se skupinou mladých hudebníků pod jménem Deep Purple. Protože byl jediný původní člen a byl trochu známý u většiny fanoušků, fanoušci i tisk se této skupiné vysmívali a byli označováni za podvod. Skupina měla několik koncertů v Mexiku a USA, než jim úřady zakázaly používání tohoto jména.

 

Ale v roce 1984, osm let po rozpadu Deep Purple se ukutečnilo a opravdové a legální opětovné sjednocení. Bylo to oznámeno v pořadu rádia BBC The Friday Rock Show že klasické složení z konce sedmdesátých let - Blackmore, Gillan, Glover, Lord, a Paice spolu opět nahrávají. Skupina podepsala smlouvu s vydavatelstvím Polydor a Mercury v Severní Americe. Album Perfect Strangers bylo vydáno v říjnu 1984 a turné následovalo, začínajíc na Novém Zélandu a pokračovalo svojí cestu kolek světa oklikou přes Evropu. Mělo ohromný úspěch.

 

Skupina nahrála The House of Blue Light v roce 1987 , živé album Nobody's Perfect. Zatímco ve Spojeném králoství byla vydána nová verze Hush k dvacetiletému výročí Deep Purple. V roce 1989, Ian Gillan byl vyhozen ze skupiny, kvůli svým neshodám s Blackmorem. Byl nahrazen zpěvákem Rainbow Joe Lynn Turnerem. Toto složení nahrálo pouze jedno album, Slaves & Masters (1990). Mnoho fanušků však chtělo zpět Gillana místo Turnera.

 

Krátce na to Lord, Paice a Glover tlačili na Turnera aby odešel a nahrávací společnost chtěla zpět Gillana. Blackmore ustoupil a klasické složení nahrálo The Battle Rages On v roce 1993. Během velice úspěšného turné po Evropě koncem roku 1993 napětí mezi Blackmorem a Gillanem opět narůstalo. Blackmore odešel v listopadu 1993, aby se už nikdy nevrátil. Byl přijat Joe Satriani takže se koncert (v Japonsku) v prosinci mohl konat. Satriani zůstal na evropské letní turné v roce 1994, ale ačkoliv mu bylo nabídnuto stále členství v kapele a on s ním souhlasil, tak kvůli již podepsaným kontraktům a nesouhlasu firmy se nemohl stát stálým členem Purple. Skupina po krátkém hledání lístečkovou metodou jednomyslně přijala Steva Morse z Dixie Dregs, aby definitivně nahradili Blackmora.

 

V létě 2001 díky zdravotním problémům dočasně opustil kapelu i Jon Lord. Poněvadž však bylo nutné odehrát smluvené koncerty v USA, Jon dostal za úkol vybrat svého zástupce. Jonova volba padla na Dona Aireyho. Poté, co byl Don na letních koncertech v USA i Evropě dobře přijat jak kapelou tak fanoušky, Jon se pravděpodobně definitivně rozhodl kapelu opustit a začít se věnovat milované vážné hudbě. Jon opustil kapelu definitivně po koncertech v Anglii v únoru 2002. Od 17. března 2002 je tedy složení Purple následující:

 

* Ian Gillan - zpěv
* Steve Morse - kytara
* Don Airey - klávesy
* Roger Glover - baskytara
* Ian Paice - bicí

 

Tato sestava nahrála poslední dvě alba Bananas a Rapture Of The Deep, přičemž hlavně druhou desku fanoušci i kritici přijali s nadšením.


Sestavy a diskografie


Sestavy Deep Purple Mk I
(1968-1969)

 

* Rod Evans - zpěv
* Ritchie Blackmore - kytara
* Jon Lord - Klávesy
* Nick Simper - baskytara
* Ian Paice - bicí

 

Mk II
(1969-1973)

 

* Ian Gillan - zpěv
* Ritchie Blackmore - kytara
* Jon Lord - Klávesy
* Roger Glover - baskytara
* Ian Paice - bicí

 

Mk III
(1973-1975)

 

* David Coverdale - zpěv
* Ritchie Blackmore - kytara
* Jon Lord - Klávesy
* Glenn Hughes - baskytara,zpěv
* Ian Paice - bicí

 

Mk IV
(1975-1976)

 

* David Coverdale - zpěv
* Tommy Bolin - kytara
* Jon Lord - Klávesy
* Glenn Hughes - baskytara,zpěv
* Ian Paice - bicí

 

(1976-1984) Přerušení činnosti.


Mk IIa, znovuobnovená
(1984-1989)

 

* Ian Gillan - zpěv
* Ritchie Blackmore - kytara
* Jon Lord - Klávesy
* Roger Glover - baskytara
* Ian Paice - bicí

 

Mk V
(1989-1991)

 

* Joe Lynn Turner - zpěv
* Ritchie Blackmore - kytara
* Jon Lord - Klávesy
* Roger Glover - baskytara
* Ian Paice - bicí

 

Mk IIb, znovuobnovená
(1992-1994)

 

* Ian Gillan - zpěv
* Ritchie Blackmore - kytara
* Jon Lord - Klávesy
* Roger Glover - baskytara ~
* Ian Paice - bicí

 

Mk VI
(1994)

 

* Ian Gillan - zpěv
* Joe Satriani - kytara
* Jon Lord - Klávesy
* Roger Glover - baskytara
* Ian Paice - bicí

 

Mk VII
(1994-2002)

 

* Ian Gillan - zpěv
* Steve Morse - kytara
* Jon Lord - Klávesy
* Roger Glover - baskytara
* Ian Paice - bicí

 

Mk VIII
(2002-dosud)

 

* Ian Gillan - zpěv
* Steve Morse - kytara
* Don Airey - Klávesy
* Roger Glover - baskytara
* Ian Paice - bicí

 

Studiová alba

 

* Mk I


o Shades of Deep Purple, září 1968 #24 US
o The Book of Taliesyn, prosinec 1968 #54 US
o Deep Purple, listopad 1969 #162 US


* Mk II


o Deep Purple in Rock, červen 1970 #4 UK, #143 US
o Fireball, září 1971 #1 UK, #32 US
o Machine Head, březen 1972 #1 UK, #7 US
o Who Do We Think We Are, únor 1973 #4 UK, #15 US


* Mk III


o Burn, únor 1974 #3 UK, #9 US
o Stormbringer, prosinec 1974 #6 UK, #20 US


* Mk IV


o Come Taste the Band, říjen 1975 #19 UK, #43 US


* Mk II, reunited


o Perfect Strangers, listopad 1984 #5 UK, #17 US
o The House of Blue Light, leden 1987 #10 UK, #34 US


* Mk V


o Slaves & Masters, říjen 1990 # 45 UK, #87 US


* Mk II, again reunited


o The Battle Rages On..., červen 1993 #21 UK, #192 US


* Mk VII


o Purpendicular, únor 1996
o Abandon, kvetěn 1998


* Mk VIII


o Bananas, srpen 2003
o Rapture of the Deep, říjen 2005

 

Živá alba

 

* Mk I


o Live in Inglewood, 1968 (vydáno 2004)


* Mk II


o Concerto for Group and Orchestra, 1969
o Kneel & Pray, 1969 (vydáno 2004)
o Gemini Suite Live, 1970 (vydáno 1998)
o Scandinavian Nights, 1970 (vydáno 1988)
o Space Vol 1 & 2 , 1970 (vydáno 2004)
o Made in Japan 1972, #16 UK, #6 US
o Deep Purple In Concert, 1970-1972 (vydáno 1980) #30 UK
o Denmark 1972, 1972 (vydáno 2004)


* Mk III


o Made in Europe, 1975, #12 UK, #148 US
o Live in London, 1974 (vydáno 1982), #23 UK
o Just Might Take Your Life , 1974 (vydáno 1996 | 2004)
o Perks And Tit, 1974 (vydáno 2004)
o Mk III: The Final Concerts, 1975 (vydáno 1996)


* Mk IV


o Last Concert in Japan, 1976
o On the Wings of a Russian Foxbat = King Biscuit Flower Hour, 1975 (vydáno 1995)
o This Time Around: Live in Tokyo, 1975 (vydáno 2001)


* Mk II, reunited


o Nobody's Perfect, 1987 (vydáno 1988) #38 UK, #105 US
o In The Absence of Pink: Knebworth 85, 1985 (vydáno 1991)
o Come Hell or High Water, 1993, (vydáno 1994)
o Live In Europe 1993, 1993 (4-CD box set - due for release March 2006)


* Mk VII


o Live at the Olympia '96, 1996 (vydáno 1997)
o Total Abandon: Live in Australia, 1999
o In Concert with the London Symphony Orchestra, 1999
o Live At The Rotterdam Ahoy, 2000
o The Soundboard Series, 2001

 

Kompilace

 

* Purple Passages, září 1972; # 57 US
* 24 Carat Purple, červenec 1975; #14 UK
* The Mark II Purple Singles, duben 1979; #24 UK
* When We Rock, We Rock, and When We Roll, We Roll, 1978
* Deepest Purple: The Very Best of Deep Purple, červenec 1980; #1 UK, #148 US
* The Anthology, červen 1985; # 50 UK
* 30: Very Best of Deep Purple, říjen 1998; #39 UK
* Listen, Learn, Read On, říjen 29, 2002 (6 disc box set)
* Winning Combinations: Deep Purple and Rainbow, 2003
* Deep Purple: The Platinum Collection, 2005

 

Hity

 

* 1968 „Hush“ #4 US
* 1968 „Kentucky Woman“ #38 US
* 1969 „River Deep - Mountain High“ # 53 US
* 1970 „Black Night“ #2 UK, # 66 US
* 1971 „Strange Kind of Woman“ #8 UK
* 1971 „Fireball“ #15 UK
* 1972 „Never Before“ #35 UK
* 1973 „Smoke on the Water“ #21 UK (vydán 1977), # 4 US
* 1973 „Woman From Tokyo“ # 60 US
* 1974 „Might Just Take Your Life“ # 91 US
* 1977 „New Live and Rare EP“ #31 UK (včetně nevydané živě verze skladby Black Night)
* 1978 „New Live and Rare EP II“ # 45 UK
* 1980 „Black Night“ (reissue) # 43 UK
* 1980 „New Live and Rare EP III“ # 48 UK (zahrnuje i Smoke on the Water)
* 1985 „Knocking at Your Back Door“ # 61 US
* 1985 „Perfect Strangers“ # 48 UK
* 1985 „Knocking at Your Back Door / Perfect Strangers“ # 68 UK
* 1988 „Hush“ (znovu nahráno) # 62 UK
* 1990 „King Of Dreams“ # 70 UK
* 1991 „Love Conquers All“ # 57 UK
* 1995 „Black Night“ # 66 UK (znovuvydaný CD singl)

 

 

smoke on the water tab, smoke on the water akordy, smoke on the water text

Deep Purple - noty, akordy, texty písní, taby

noty na klavír, noty na zpěv, akordy na kytaru, akordy na ukulele, noty na ukulele, noty na akordeon, noty tahací harmoniku, noty na altsaxofon, noty na banjo, noty na baskytaru, noty na Bb nástroje, noty na C nástroje, noty na Eb nástroje, noty na bicí nástroje, noty na cello, noty na čtyřruční klavír, noty na foukací harmoniku, noty na harfu, noty na harmoniku, noty na housle, noty na keyboard, noty na klarinet, noty na kytaru, noty na lesní roh, noty na pozoun, noty na trombón, noty na příčnou flétnu, noty na saxofon, noty na tenorsaxofon, noty na trubku, noty na varhany, noty na violu, noty na zobcovou flétnu, taby na banjo, taby na baskytaru, taby na kytaru, texty písní, noty na dobro, noty havajskou kytaru, noty na steel kytaru, noty na mandolínu, noty na kontrabas, taby na dobro, taby havajskou kytaru, taby na steel kytaru, taby na mandolínu, škola hry na kytaru, škola hry na klavír, škola hry na zobcovou flétnu, škola hry na příčnou flétnu, škola hry na fagot, škola hry na mandolínu, škola hry na banjo, škola hry na baskytaru, škola hry na saxofon, škola hry na ukulele, škola hry na pozoun, škola hry na bicí nástroje, noty na dudy, škola hry na dudy, škola hry na kontrabas, škola hry na varhany

 

Deep Purple Black Night akordy noty tab text,
Deep Purple Highway Star akordy noty tab text,
Deep Purple Maybe I'm A Leo akordy noty tab text,
Deep Purple Never Before akordy noty tab text,
Deep Purple Smoke On The Water akordy noty tab text,
Deep Purple Space Truckin' akordy noty tab text,
Deep Purple Speed King akordy noty tab text,
Deep Purple Strange Kind Of Woman akordy noty tab text,
Deep Purple Child In Time akordy noty tab text,
Deep Purple Lazy akordy noty tab text,
Deep Purple Woman From Tokyo akordy noty tab text,
Deep Purple Pictures Of Home akordy noty tab text,
Deep Purple Burn akordy noty tab text,
Deep Purple Fireball akordy noty tab text,
Deep Purple Hush akordy noty tab text,
Deep Purple Knocking At Your Back Door akordy noty tab text,
Deep Purple Stormbringer akordy noty tab text,
Rainbow Man On The Silver Mountain akordy noty tab text,
Rainbow Since You've Been Gone akordy noty tab text,