Rock  *  Pop  *  Folk  *  Country  *  Jazz  *  Blues  *  Bluegrass  *  Metal  *  Vážná hudba

Filtry

nástroje

Klarinet (1)

Rudolf Kubín


www.ceskyhudebnislovnik.cz

 

Kubín, Rudolf, skladatel, rozhlasový pracovník a organizátor, narozen 10. 1. 1909, Ostrava, zemřel 11. 1. 1973, tamtéž.

Narodil se v rodině holiče a lidového muzikanta Rudolfa Kubína a Františky roz. Piotrowské jako mladší ze dvou dětí. Otec si musel z existenčních důvodů přivydělávat hrou v kavárenských a hostinských kapelách, v roce 1912 přijal zaměstnání jako kapelník závodní hudby při textilní továrně v Okuši v ruském záboru Polska, za první světové války, před mobilizací a pak po návratu ze zajetí 1919 působil jako kontrabasista ostravské německé opery. Malý, hudebně nadaný Rudolf získal hudební základy v rodině – hrál na violoncello v rodinném triu se starší sestrou (klavír) a s otcem (housle). Jako patnáctiletý (1924) byl přijat do violoncellové třídy Julia Junka na pražskou konzervatoř (u přijímacích zkoušek hrál první větu Haydnova koncertu D dur). V Praze se seznámil s proudy meziválečné hudební avantgardy (v letech 1925–27 navštěvoval Hábovy kompoziční kurzy čtvrttónové hudby; zde např. vznikly Suity pro čtvrttónový klavír op. 1 a 3, Fantazie pro čtvrttónový klavír op. 2 a 4, Pět skladeb pro violoncello, Fantazie pro čtvrttónový klarinet a klavír, op. 5, Smyčcový kvartet). Roku 1926 hrál Erwin Schulhoff jeho skladby v Berlíně a další úspěšná provedení se uskutečnila v Budyšíně, Zhořelci, Frankfurtu nad Mohanem, Kolíně nad Rýnem, Ženevě a Paříži. Stejně příznivě bylo hodnoceno Kubínovo dílo v oboru zábavné hudby; zvláště byla oceňována jeho mnohostrannost.

 

Nutnost vlastní obživy v Praze ho přinutila k odchodu z konzervatoře (1927) a ke hraní v kavárnách či biografech a posléze (1929) k přijetí místa violoncellisty Pražského rozhlasového orchestru, řízeného Otakarem Jeremiášem. Poslechem a hraním se zde soustavně setkával s nejnovější evropskou tvorbou. V Praze se díky Aloisi Hábovi sblížil se skladateli sdruženými ve spolku Přítomnost. V letech 1933–35 byl rozhlasovým hudebním režisérem v brněnském rozhlase. Pak se vrátil do svého rodného kraje a zde potom působil až do konce svého života (nejprve jako rozhlasový režisér, skladatel a pak hlavně jako kulturně-politický a organizační činitel ostravského hudebního života). Na Ostravsku se věnoval studiu valašského a lašského hudebního folkloru a později i lidové hudby zdejšího hornického prostředí.



Na konci třicátých a ve čtyřicátých letech se vyhranil jeho skladatelský sloh jak ve vokálních dílech, tak zvláště v tvorbě symfonické. V padesátých letech se aktivně zapojil do práce Svazu československých skladatelů (v roce 1950 se stal jedním z místopředsedů, o rok později založil ostravskou svazovou odbočku a byl jejím dlouholetým předsedou, 1953 byl jedním z hlavních spoluzakladatelů a prvním ředitelem Vyšší hudebně pedagogické školy (3. 8.1953 – 30. 9. 1954 a 3. 2. 1958 – 3. 1. 1960), ze které se za jeho druhého ředitelského období v roce 1959 stala ostravská konzervatoř. Kubín založil a řídil Hornický umělecký soubor (1949) a také stál u zrodu Ostravského symfonického orchestru (založen 1954), pozdější Janáčkovy filharmonie. V závěrečné tvůrčí a životní fázi po roce 1968 žil, již nemocen, spíše v ústraní většinou ve Frenštátě pod Radhoštěm a zde se vracel k reminiscencím na předcházející životní a tvůrčí etapy v posledních svých dílech (zvl. v Symfonii – Reminiscenci, Koncertantní symfonii pro violoncello a orchestr nebo v operetě Heva).

 

Zvláště v padesátých letech vykonal Rudolf Kubín pro kulturní Ostravu nesmírně velký kus práce, neboť se mu zvláště obezřetnou politikou a vahou své umělecké osobnosti podařilo prosadit vybudování profesionální základny koncertního umění i hudebního školství na Ostravsku. Po Janáčkovi byl nejvýraznější skladatelskou osobností 20. století pocházející ze severomoravského regionu a s výjimkou jedenáctiletého pobytu v Praze a Brně zde také tvořil celý svůj život. Stylová paleta jeho skladatelské činnosti, stejně jako mnohotvárnost hudebního jazyka, jímž se vyjadřoval, byly neobyčejně bohaté. Zasáhl prakticky do všech hudebních žánrů, od příležitostných skladbiček pro dechové, taneční a folkloristické soubory přes operety, instrumentální koncerty, skladby komorní, kantáty, cyklus symfonických básní Ostrava až po celovečerní operu Naši furianti (napsal mimoto také v roce 1931 první českou rozhlasovou operu Letní noc). V jeho dílech najdeme výtečně zužitkovanou důvěrnou znalost čtvrttónové hudby Hábovy, výbojů expresionistů (atonalitu, bitonalitu apod.), šostakovičovsko-mahlerovského symfonismu i janáčkovského uměleckého přetavení lašského a valašského hudebního folkloru, znalost lidovky, jazzu i dobového repertoáru kavárenských kapel.


Dílo


(Poznámka: Skladatelské dílo Rudolfa Kubína čítá v úplnosti skoro 300 dokončených opusů /kromě řady úprav vlastních skladeb/. Relativně úplný seznam uvádí Vladimír Gregor v níže uvedené monografii.)



Komorní


Skladba pro violoncello a klavír, 1920;
Klavírní trio, 1922;
Suita pro čtvrttónový klavír, op. 1, 1925;
Fantazie pro čtvrttónový klavír, op. 2, 1925;
Smyčcový kvartet č. 1, 1925–26;
Pět skladeb pro čtvrttónové violoncello a klavír, 1926;
Dvě improvizace pro klavír, 1926;
Suita pro čtvrttónový klavír, op. 3, 1927;
Fantazie pro čtvrttónový klavír, op. 4, 1927;
Fantazie pro čtvrttónový klarinet a klavír, op. 5, 1927;
Malá suita pro klavír, 1927;
Stříbrná svatba. Suita pro klavír, 1928;
Ballada pro 4 violoncella, 1932;
Scherzo pro dva klarinety a klavír, 1932, F. Kudelík, Praha 1933;
Dolorosa (Méditation) pro 4 violoncella (též pro smyčce nebo varhany sólo), 1930–32;
Jazzety pro klavír-sólo (Tobogan, Automat, Tingl-tangl, Oceán), 1940, F. Kudelík, Praha 1940;
Nonet (věnováno Českému nonetu), 1944;
Valašský rok. Cyklus klavírních skladeb (Podzim, Léto, Moderato, Grave), 1956;
Concertino pro kontrabas a oktet, 1968;
Dvě improvizace pro violoncello, harfu a varhany, 1968;
Malá suita pro violoncello sólo, 1970;
Malé trio pro housle, violu a violoncello, 1971;
Concertino pro smyčcový kvartet, 1971.

 

Orchestrální a koncertantní


Prolog. Předehra pro orchestr, 1929;
Česká píseň a tanec pro orchestr, 1932;
Symfonieta pro velký orchestr a varhany, 1936, LP Panton: Symfonický orchestr Československého rozhlasu/Miloš Konvalinka;
Koncertantní symfonie pro 4 lesní rohy a smyčcový orchestr, 1937, LP Panton: Brněnší hornisté, Janáčkova filharmonie Ostrava/Emil Křepelka;
Koncert pro pozoun a orchestr, 1937–37, klavírní. výtah Panton, 1970, LP Panton: Jiří Novotný, Janáčkova filharmonie Ostrava/Tomáš Koutník;
Koncert pro klarinet a orchestr, 1940, klavírní výtah a partitura Panton, 1960, 1961, LP Supraphon: František Zítek, Symfonický orchestr Československého rozhlasu/Alois Klíma, LP Panton: Valtr Vítek, Janáčkova filharmonie Ostrava/Oldřich Bohuňovský;
Koncert pro housle a orchestr č. 1, 1941;
Zpěv uhlí. Předehra k rozhlasové opeře, 1941, LP Panton: Janáčkova filharmonie Ostrava/Otakar Trhlík;
Moravská rapsódie pro orchestr, 1943;
Květen. Předehra pro orchestr, 1945, LP Panton: Moravská filharmonie Olomouc/Miloš Konvalinka;
Koncert pro akordeon a malý instrumentální soubor, 1951;
Ostrava. Cyklus symfonických básní (Osvobozená Ostrava, Maryčka Magdónova, Ostrava budující, V Beskydách, Ocelové srdce), 1951–52, (Ostrava budující – partitura SNKLHU, 1957, LP Supraphon: Ostrava budující – Filmový symfonický orchestr/Otakar Pařík, Janáčkova filharmonie Ostrava/Otakar Trhlík, V Beskydách – Filmový symfonický orchestr/Otakar Pařík, Maryčka Magdónova – LP Panton: Janáčkova filharmonie Ostrava/Otakar Trhlík), celý cyklus 2LP Panton: Ludmila Dujsíková, Jiří Halama, Jaroslav Majtner – zpěv, Pěvecký sbor Československého rozhlasu v Praze/Pavel Kühn, Janáčkova filharmonie Ostrava/Miloš Konvalinka;
Dramatická předehra (též pod názvem Julius Fučík), 1953;
Skanderbek. Předehra k zamýšlené opeře, 1960;
Koncert pro housle a orchestr č. 2, 1960, klavírní výtah: SHV, Praha 1962;
Koncert pro violoncello a orchestr, 1960; klavírní. výtah: Panton Praha, 1984, LP Panton: Bohuslav Pavlas, Janáčkova filharmonie Ostrava/Stanislav Bogunia;
Symfonie – Reminiscence, 1968;
Koncertantní symfonie pro violoncello a orchestr, 1969;
Ostravské variace. Symfonická báseň, 1971;
Radhošť. Ouvertura pro orchestr, 1971.



Vokální


První májová noc. Kantáta, 1928;
Ostrava. Píseň pro baryton a klavír (orchestr) na slova Petra Bezruče, 1932, LP Supraphon: Jindřich Jindrák, Symfonický orchestr Československého rozhlasu/Jaroslav Soukup;
Slzy a úsměvy. Dětský sbor s malým orchestrem nebo čtyřručním klavírem na slova lidové pozie, 1935;
O přírodě a lásce. Kantáta na valašské lidové nápěvy a texty pro sólový sextet a orchestr, 1935;
Úsměv. Mužský sbor na text V. Hanouska (věnováno PSMU), 1935;
Jáma Pokrok. Hornická kantáta na slova A. Vojkůvky pro baryton, recit-chór, vypravěče a instrumentální oktet, 1936–37;
Píseň o domovině. Kantáta na slova Vojtěcha Martínka, 1938;
Trojbarevný prapore vlaj! (slavnostní znělka). Pochodová píseň pro mužský sbor na autorova slova (věnováno PSMU), 1938;
Píseň na cestu. Mužský sbor na slova Františka Branislava, 1949;
Ze tmy na světlo. Malá kantáta na slova Viléma Závady, 1949;
Já jsem horník. Hymnus pro mužský sbor á cappella na slova J. Bičiště, 1949, partitura SNKLHU, Praha 1953 v Českém revolučním zpěvníku;
Trojanovské pěsničky pro soprán a klavír na lidové texty ze sbírek A. Šablaturové a M. Strnadelové (Ten hukvaldsky, Javornik, Nejezdi ty synku, Měsíček vychodi, Aj, už su kose, Pod njašim je zahradečka), 1956;
Zpěvy anglických havířů pro baryton, alt a klavír, text A. L. Lloyd, překlad J. Valja, 1957, Panton, Praha 1959;
Stojí za to žít. Cyklus písní pro tenor a klavír (orchestr) na slova E. F. Buriana (Vrátíme se zase, neodeslaný dopis, Michelangelo Buonarotti, Madona del Candelabro, Stojí za to žít), 1958, LP Supraphon: Jaroslav Kachel, Symfonický orchestr Československého rozhlasu/Alois Klíma;
Zpěvy albánského lidu. Cyklus 7 písní z Albánie, 1958;
Radhošť v lidové poezii. Valašské lidové písně pro střední hlas a malý orchestr nebo klavír (Pase Valach ovce, Salaš, Zaspání, Na Radhošem se svítá), 1960;
Stonava. Mužský sbor na slova L. Jambora, 1961–62, partitura: Panton, Praha 1962 ve sborníku Mládnoucí svět;
Perly slezské pro zpěv a klavír (upraveno též pro klavír sólo), 1964;
Tři písně na verše Petra Bezruče pro zpěv a klavír (nebo smyčce s harfou) (Gruň, Koval, Vojenská košulka), 1971;
Český ráj pro zpěv a klavír (nebo smyčce s harfou) na slova J. Seiferta (Večer, Dívka, Advent, Znělka Českému ráji), 1971;
Pět těšínských písní pro zpěv a klavír (Pásla Anda pava, Muzikati zahrajtě, Pod Těšinskym mostem), 1971.

Díla jevištní a rozhlasová opera


Letní noc. Rozhlasová opera na libreto M. Kareše, 1930–31;
Zasnoubení na paloučku. Opereta na libreto F. Lašeka, 1933;
Cirkus života. Opereta o 3 jednáních na libreto M. Kareše, 1933, nastudováno Velká opereta, Praha 1933;
Děvčátko z kolonie. Hornická opereta na libreto V. Rumla a V. Poláčka, 1941–42, přepracovaná verze na libreto K. Melichara-Skoumala, 1955, nastudováno 2x v Ostravě (1942 a 1955), album z operety Praha 1943;
Naši furianti. Opera podle Ladislava Stroupežnického (libreto L. Pohl), 1942–43, přeprac. 1945–49, nastudováno 2x v Ostravě (1949 a 1978);
Pasekáři. Lidová zpěvohra podle Františka Sokola-Tůmy (libreto M. Vyoral a A. Koreček), 1950–51, přeprac. 1954, nastudováno 2x v Ostravě (1954 a 1987);
Heva. Valašská opereta podle Františka Sokola-Tůmy (libreto L. Pohl), 1955–64.

Ostatní


4 melodramy (Vánoční smír /A. Klášterský/, Všichni svatí tancovali /A. Klášterský/, Komuna žije /W. Slobodnik, překlad E. Sojka/, Pozdrav do Frenštátu /J. Seifert/); přes 60 skladeb pro estrádní, zábavné a dechové orchestry; přes 50 budovatelských písní, častušek a úprav lidových písní; 10 hudeb k filmům; 7 scénických hudeb k rozhlasovým hrám; instrumentace a úpravy cizích skladeb ap.

 

www.ceskyhudebnislovnik.cz

 

Kubín, Rudolf, skladatel, rozhlasový pracovník a organizátor, narozen 10. 1. 1909, Ostrava, zemřel 11. 1. 1973, tamtéž.

Narodil se v rodině holiče a lidového muzikanta Rudolfa Kubína a Františky roz. Piotrowské jako mladší ze dvou dětí. Otec si musel z existenčních důvodů přivydělávat hrou v kavárenských a hostinských kapelách, v roce 1912 přijal zaměstnání jako kapelník závodní hudby při textilní továrně v Okuši v ruském záboru Polska, za první světové války, před mobilizací a pak po návratu ze zajetí 1919 působil jako kontrabasista ostravské německé opery. Malý, hudebně nadaný Rudolf získal hudební základy v rodině – hrál na violoncello v rodinném triu se starší sestrou (klavír) a s otcem (housle). Jako patnáctiletý (1924) byl přijat do violoncellové třídy Julia Junka na pražskou konzervatoř (u přijímacích zkoušek hrál první větu Haydnova koncertu D dur). V Praze se seznámil s proudy meziválečné hudební avantgardy (v letech 1925–27 navštěvoval Hábovy kompoziční kurzy čtvrttónové hudby; zde např. vznikly Suity pro čtvrttónový klavír op. 1 a 3, Fantazie pro čtvrttónový klavír op. 2 a 4, Pět skladeb pro violoncello, Fantazie pro čtvrttónový klarinet a klavír, op. 5, Smyčcový kvartet). Roku 1926 hrál Erwin Schulhoff jeho skladby v Berlíně a další úspěšná provedení se uskutečnila v Budyšíně, Zhořelci, Frankfurtu nad Mohanem, Kolíně nad Rýnem, Ženevě a Paříži. Stejně příznivě bylo hodnoceno Kubínovo dílo v oboru zábavné hudby; zvláště byla oceňována jeho mnohostrannost.

 

Nutnost vlastní obživy v Praze ho přinutila k odchodu z konzervatoře (1927) a ke hraní v kavárnách či biografech a posléze (1929) k přijetí místa violoncellisty Pražského rozhlasového orchestru, řízeného Otakarem Jeremiášem. Poslechem a hraním se zde soustavně setkával s nejnovější evropskou tvorbou. V Praze se díky Aloisi Hábovi sblížil se skladateli sdruženými ve spolku Přítomnost. V letech 1933–35 byl rozhlasovým hudebním režisérem v brněnském rozhlase. Pak se vrátil do svého rodného kraje a zde potom působil až do konce svého života (nejprve jako rozhlasový režisér, skladatel a pak hlavně jako kulturně-politický a organizační činitel ostravského hudebního života). Na Ostravsku se věnoval studiu valašského a lašského hudebního folkloru a později i lidové hudby zdejšího hornického prostředí.



Na konci třicátých a ve čtyřicátých letech se vyhranil jeho skladatelský sloh jak ve vokálních dílech, tak zvláště v tvorbě symfonické. V padesátých letech se aktivně zapojil do práce Svazu československých skladatelů (v roce 1950 se stal jedním z místopředsedů, o rok později založil ostravskou svazovou odbočku a byl jejím dlouholetým předsedou, 1953 byl jedním z hlavních spoluzakladatelů a prvním ředitelem Vyšší hudebně pedagogické školy (3. 8.1953 – 30. 9. 1954 a 3. 2. 1958 – 3. 1. 1960), ze které se za jeho druhého ředitelského období v roce 1959 stala ostravská konzervatoř. Kubín založil a řídil Hornický umělecký soubor (1949) a také stál u zrodu Ostravského symfonického orchestru (založen 1954), pozdější Janáčkovy filharmonie. V závěrečné tvůrčí a životní fázi po roce 1968 žil, již nemocen, spíše v ústraní většinou ve Frenštátě pod Radhoštěm a zde se vracel k reminiscencím na předcházející životní a tvůrčí etapy v posledních svých dílech (zvl. v Symfonii – Reminiscenci, Koncertantní symfonii pro violoncello a orchestr nebo v operetě Heva).

 

Zvláště v padesátých letech vykonal Rudolf Kubín pro kulturní Ostravu nesmírně velký kus práce, neboť se mu zvláště obezřetnou politikou a vahou své umělecké osobnosti podařilo prosadit vybudování profesionální základny koncertního umění i hudebního školství na Ostravsku. Po Janáčkovi byl nejvýraznější skladatelskou osobností 20. století pocházející ze severomoravského regionu a s výjimkou jedenáctiletého pobytu v Praze a Brně zde také tvořil celý svůj život. Stylová paleta jeho skladatelské činnosti, stejně jako mnohotvárnost hudebního jazyka, jímž se vyjadřoval, byly neobyčejně bohaté. Zasáhl prakticky do všech hudebních žánrů, od příležitostných skladbiček pro dechové, taneční a folkloristické soubory přes operety, instrumentální koncerty, skladby komorní, kantáty, cyklus symfonických básní Ostrava až po celovečerní operu Naši furianti (napsal mimoto také v roce 1931 první českou rozhlasovou operu Letní noc). V jeho dílech najdeme výtečně zužitkovanou důvěrnou znalost čtvrttónové hudby Hábovy, výbojů expresionistů (atonalitu, bitonalitu apod.), šostakovičovsko-mahlerovského symfonismu i janáčkovského uměleckého přetavení lašského a valašského hudebního folkloru, znalost lidovky, jazzu i dobového repertoáru kavárenských kapel.


Dílo


(Poznámka: Skladatelské dílo Rudolfa Kubína čítá v úplnosti skoro 300 dokončených opusů /kromě řady úprav vlastních skladeb/. Relativně úplný seznam uvádí Vladimír Gregor v níže uvedené monografii.)



Komorní


Skladba pro violoncello a klavír, 1920;
Klavírní trio, 1922;
Suita pro čtvrttónový klavír, op. 1, 1925;
Fantazie pro čtvrttónový klavír, op. 2, 1925;
Smyčcový kvartet č. 1, 1925–26;
Pět skladeb pro čtvrttónové violoncello a klavír, 1926;
Dvě improvizace pro klavír, 1926;
Suita pro čtvrttónový klavír, op. 3, 1927;
Fantazie pro čtvrttónový klavír, op. 4, 1927;
Fantazie pro čtvrttónový klarinet a klavír, op. 5, 1927;
Malá suita pro klavír, 1927;
Stříbrná svatba. Suita pro klavír, 1928;
Ballada pro 4 violoncella, 1932;
Scherzo pro dva klarinety a klavír, 1932, F. Kudelík, Praha 1933;
Dolorosa (Méditation) pro 4 violoncella (též pro smyčce nebo varhany sólo), 1930–32;
Jazzety pro klavír-sólo (Tobogan, Automat, Tingl-tangl, Oceán), 1940, F. Kudelík, Praha 1940;
Nonet (věnováno Českému nonetu), 1944;
Valašský rok. Cyklus klavírních skladeb (Podzim, Léto, Moderato, Grave), 1956;
Concertino pro kontrabas a oktet, 1968;
Dvě improvizace pro violoncello, harfu a varhany, 1968;
Malá suita pro violoncello sólo, 1970;
Malé trio pro housle, violu a violoncello, 1971;
Concertino pro smyčcový kvartet, 1971.

 

Orchestrální a koncertantní


Prolog. Předehra pro orchestr, 1929;
Česká píseň a tanec pro orchestr, 1932;
Symfonieta pro velký orchestr a varhany, 1936, LP Panton: Symfonický orchestr Československého rozhlasu/Miloš Konvalinka;
Koncertantní symfonie pro 4 lesní rohy a smyčcový orchestr, 1937, LP Panton: Brněnší hornisté, Janáčkova filharmonie Ostrava/Emil Křepelka;
Koncert pro pozoun a orchestr, 1937–37, klavírní. výtah Panton, 1970, LP Panton: Jiří Novotný, Janáčkova filharmonie Ostrava/Tomáš Koutník;
Koncert pro klarinet a orchestr, 1940, klavírní výtah a partitura Panton, 1960, 1961, LP Supraphon: František Zítek, Symfonický orchestr Československého rozhlasu/Alois Klíma, LP Panton: Valtr Vítek, Janáčkova filharmonie Ostrava/Oldřich Bohuňovský;
Koncert pro housle a orchestr č. 1, 1941;
Zpěv uhlí. Předehra k rozhlasové opeře, 1941, LP Panton: Janáčkova filharmonie Ostrava/Otakar Trhlík;
Moravská rapsódie pro orchestr, 1943;
Květen. Předehra pro orchestr, 1945, LP Panton: Moravská filharmonie Olomouc/Miloš Konvalinka;
Koncert pro akordeon a malý instrumentální soubor, 1951;
Ostrava. Cyklus symfonických básní (Osvobozená Ostrava, Maryčka Magdónova, Ostrava budující, V Beskydách, Ocelové srdce), 1951–52, (Ostrava budující – partitura SNKLHU, 1957, LP Supraphon: Ostrava budující – Filmový symfonický orchestr/Otakar Pařík, Janáčkova filharmonie Ostrava/Otakar Trhlík, V Beskydách – Filmový symfonický orchestr/Otakar Pařík, Maryčka Magdónova – LP Panton: Janáčkova filharmonie Ostrava/Otakar Trhlík), celý cyklus 2LP Panton: Ludmila Dujsíková, Jiří Halama, Jaroslav Majtner – zpěv, Pěvecký sbor Československého rozhlasu v Praze/Pavel Kühn, Janáčkova filharmonie Ostrava/Miloš Konvalinka;
Dramatická předehra (též pod názvem Julius Fučík), 1953;
Skanderbek. Předehra k zamýšlené opeře, 1960;
Koncert pro housle a orchestr č. 2, 1960, klavírní výtah: SHV, Praha 1962;
Koncert pro violoncello a orchestr, 1960; klavírní. výtah: Panton Praha, 1984, LP Panton: Bohuslav Pavlas, Janáčkova filharmonie Ostrava/Stanislav Bogunia;
Symfonie – Reminiscence, 1968;
Koncertantní symfonie pro violoncello a orchestr, 1969;
Ostravské variace. Symfonická báseň, 1971;
Radhošť. Ouvertura pro orchestr, 1971.



Vokální


První májová noc. Kantáta, 1928;
Ostrava. Píseň pro baryton a klavír (orchestr) na slova Petra Bezruče, 1932, LP Supraphon: Jindřich Jindrák, Symfonický orchestr Československého rozhlasu/Jaroslav Soukup;
Slzy a úsměvy. Dětský sbor s malým orchestrem nebo čtyřručním klavírem na slova lidové pozie, 1935;
O přírodě a lásce. Kantáta na valašské lidové nápěvy a texty pro sólový sextet a orchestr, 1935;
Úsměv. Mužský sbor na text V. Hanouska (věnováno PSMU), 1935;
Jáma Pokrok. Hornická kantáta na slova A. Vojkůvky pro baryton, recit-chór, vypravěče a instrumentální oktet, 1936–37;
Píseň o domovině. Kantáta na slova Vojtěcha Martínka, 1938;
Trojbarevný prapore vlaj! (slavnostní znělka). Pochodová píseň pro mužský sbor na autorova slova (věnováno PSMU), 1938;
Píseň na cestu. Mužský sbor na slova Františka Branislava, 1949;
Ze tmy na světlo. Malá kantáta na slova Viléma Závady, 1949;
Já jsem horník. Hymnus pro mužský sbor á cappella na slova J. Bičiště, 1949, partitura SNKLHU, Praha 1953 v Českém revolučním zpěvníku;
Trojanovské pěsničky pro soprán a klavír na lidové texty ze sbírek A. Šablaturové a M. Strnadelové (Ten hukvaldsky, Javornik, Nejezdi ty synku, Měsíček vychodi, Aj, už su kose, Pod njašim je zahradečka), 1956;
Zpěvy anglických havířů pro baryton, alt a klavír, text A. L. Lloyd, překlad J. Valja, 1957, Panton, Praha 1959;
Stojí za to žít. Cyklus písní pro tenor a klavír (orchestr) na slova E. F. Buriana (Vrátíme se zase, neodeslaný dopis, Michelangelo Buonarotti, Madona del Candelabro, Stojí za to žít), 1958, LP Supraphon: Jaroslav Kachel, Symfonický orchestr Československého rozhlasu/Alois Klíma;
Zpěvy albánského lidu. Cyklus 7 písní z Albánie, 1958;
Radhošť v lidové poezii. Valašské lidové písně pro střední hlas a malý orchestr nebo klavír (Pase Valach ovce, Salaš, Zaspání, Na Radhošem se svítá), 1960;
Stonava. Mužský sbor na slova L. Jambora, 1961–62, partitura: Panton, Praha 1962 ve sborníku Mládnoucí svět;
Perly slezské pro zpěv a klavír (upraveno též pro klavír sólo), 1964;
Tři písně na verše Petra Bezruče pro zpěv a klavír (nebo smyčce s harfou) (Gruň, Koval, Vojenská košulka), 1971;
Český ráj pro zpěv a klavír (nebo smyčce s harfou) na slova J. Seiferta (Večer, Dívka, Advent, Znělka Českému ráji), 1971;
Pět těšínských písní pro zpěv a klavír (Pásla Anda pava, Muzikati zahrajtě, Pod Těšinskym mostem), 1971.

Díla jevištní a rozhlasová opera


Letní noc. Rozhlasová opera na libreto M. Kareše, 1930–31;
Zasnoubení na paloučku. Opereta na libreto F. Lašeka, 1933;
Cirkus života. Opereta o 3 jednáních na libreto M. Kareše, 1933, nastudováno Velká opereta, Praha 1933;
Děvčátko z kolonie. Hornická opereta na libreto V. Rumla a V. Poláčka, 1941–42, přepracovaná verze na libreto K. Melichara-Skoumala, 1955, nastudováno 2x v Ostravě (1942 a 1955), album z operety Praha 1943;
Naši furianti. Opera podle Ladislava Stroupežnického (libreto L. Pohl), 1942–43, přeprac. 1945–49, nastudováno 2x v Ostravě (1949 a 1978);
Pasekáři. Lidová zpěvohra podle Františka Sokola-Tůmy (libreto M. Vyoral a A. Koreček), 1950–51, přeprac. 1954, nastudováno 2x v Ostravě (1954 a 1987);
Heva. Valašská opereta podle Františka Sokola-Tůmy (libreto L. Pohl), 1955–64.

Ostatní


4 melodramy (Vánoční smír /A. Klášterský/, Všichni svatí tancovali /A. Klášterský/, Komuna žije /W. Slobodnik, překlad E. Sojka/, Pozdrav do Frenštátu /J. Seifert/); přes 60 skladeb pro estrádní, zábavné a dechové orchestry; přes 50 budovatelských písní, častušek a úprav lidových písní; 10 hudeb k filmům; 7 scénických hudeb k rozhlasovým hrám; instrumentace a úpravy cizích skladeb ap.

 

Rudolf Kubín - noty, akordy, texty písní, taby

noty na klavír, noty na zpěv, akordy na kytaru, akordy na ukulele, noty na ukulele, noty na akordeon, noty tahací harmoniku, noty na altsaxofon, noty na banjo, noty na baskytaru, noty na Bb nástroje, noty na C nástroje, noty na Eb nástroje, noty na bicí nástroje, noty na cello, noty na čtyřruční klavír, noty na foukací harmoniku, noty na harfu, noty na harmoniku, noty na housle, noty na keyboard, noty na klarinet, noty na kytaru, noty na lesní roh, noty na pozoun, noty na trombón, noty na příčnou flétnu, noty na saxofon, noty na tenorsaxofon, noty na trubku, noty na varhany, noty na violu, noty na zobcovou flétnu, taby na banjo, taby na baskytaru, taby na kytaru, texty písní, noty na dobro, noty havajskou kytaru, noty na steel kytaru, noty na mandolínu, noty na kontrabas, taby na dobro, taby havajskou kytaru, taby na steel kytaru, taby na mandolínu, škola hry na kytaru, škola hry na klavír, škola hry na zobcovou flétnu, škola hry na příčnou flétnu, škola hry na fagot, škola hry na mandolínu, škola hry na banjo, škola hry na baskytaru, škola hry na saxofon, škola hry na ukulele, škola hry na pozoun, škola hry na bicí nástroje, noty na dudy, škola hry na dudy, škola hry na kontrabas, škola hry na varhany, noty na nástroje basového klíče, škola hry na trubku

Rudolf Kubín: Koncert pro violoncello a orchestr noty akordy tab text,
Rudolf Kubín: Koncert pro klarinet a orchestr noty akordy tab text,

 

Rudolf Kubín - noty, akordy, texty písní, taby

noty na klavír, noty na zpěv, akordy na kytaru, akordy na ukulele, noty na ukulele, noty na akordeon, noty tahací harmoniku, noty na altsaxofon, noty na banjo, noty na baskytaru, noty na Bb nástroje, noty na C nástroje, noty na Eb nástroje, noty na bicí nástroje, noty na cello, noty na čtyřruční klavír, noty na foukací harmoniku, noty na harfu, noty na harmoniku, noty na housle, noty na keyboard, noty na klarinet, noty na kytaru, noty na lesní roh, noty na pozoun, noty na trombón, noty na příčnou flétnu, noty na saxofon, noty na tenorsaxofon, noty na trubku, noty na varhany, noty na violu, noty na zobcovou flétnu, taby na banjo, taby na baskytaru, taby na kytaru, texty písní, noty na dobro, noty havajskou kytaru, noty na steel kytaru, noty na mandolínu, noty na kontrabas, taby na dobro, taby havajskou kytaru, taby na steel kytaru, taby na mandolínu, škola hry na kytaru, škola hry na klavír, škola hry na zobcovou flétnu, škola hry na příčnou flétnu, škola hry na fagot, škola hry na mandolínu, škola hry na banjo, škola hry na baskytaru, škola hry na saxofon, škola hry na ukulele, škola hry na pozoun, škola hry na bicí nástroje, noty na dudy, škola hry na dudy, škola hry na kontrabas, škola hry na varhany, noty na nástroje basového klíče, škola hry na trubku

Rudolf Kubín: Koncert pro violoncello a orchestr noty akordy tab text,
Rudolf Kubín: Koncert pro klarinet a orchestr noty akordy tab text,