Rock  *  Pop  *  Folk  *  Country  *  Jazz  *  Blues  *  Bluegrass  *  Metal  *  Vážná hudba

Filtry

nástroje

Klavír (2)

Petr Iljič Čajkovskij


Petr Iljič Čajkovskij (Z Wikipedie, otevřené encyklopedie)

 

Petr Iljič Čajkovskij, (rusky Пётр Ильич Чайкoвский, Pjotr Iljič Čajkovskij; 7. května 1840, Votkinsk - 6. listopad 1893, Petrohrad) byl ruský hudební skladatel. Stal se jedním z nejvýznamnějších hudebních skladatelů (nejenom v Rusku). Spojoval prvky ruské lidové hudby s evropskou hudbou (vážnou).

 

Petr Iljič Čajkovskij také několikrát navštívil Prahu, kde roku 1888 dirigoval premiéru své opery Evžen Oněgin.
 

Život

 

Petr Iljič Čajkovskij se narodil ve Votkinsku v Rusku jako syn důlního inženýra(později vykonával funkci vrchního správce) Ilji Petroviče Čajkovského, jehož zaměstnání ho přivádělo do různých částí Ruska. Jeho matkou byla Alexandra Alexejevna,která pocházela z Francie,Petr ji měl velmi rád. Jak se rodina stěhovala z místa na místo,kvůli zaměstnání jeho otce, Petr, citlivý a neurotický chlapec, hluboce trpěl odloučením. Ve čtrnácti, když mu jeho milovaná matka údajně zemřela na choleru, se celý Petrův svět zřítil. Nikdy poté nebyl schopen o této katastrofě mluvit, ač byl jinak o svých vnitřních požitcích sdílný.

 

Petr Čajkovskij vyrůstal v početné rodině (měl tři sestry) a v blahobytu, a tak nechyběl v této rodině ani klavír, u něhož trávil Petr podle svých slov až „příliš mnoho“ času a pozoruhodný nástroj zvaný orchestrion, který mechanicky reprodukoval zvuky orchestru. Tomuto nástroji, podle jeho vlastních slov, vděčil Čajkovskij za „vášnivé uctívání“ Mozarta (v době, kdy nebyla hudba tohoto skladatele ani zdaleka tak oblíbená jako je dnes) a za své „první hudební dojmy“.

 

Petr nejprve studoval na právnické fakultě v Petrohradě a občas toto studium zahrnovaly i hodiny hudby, a když se ve svých devatenácti letech stal mladším úředníkem na ministerstvu spravedlnosti, jeho touhy už byly zcela upřeny k hudbě. Dále částečně studoval, ale když měl v roce 1863 promovat, opustil státní služby a dal se zapsat na konzervatoř. Zde udělal dojem na tamějšího ředitele, Antona Rubinsteina, který přiměl svého bratra, Nikolaje, aby přijal začínajícího skladatele jako učitele harmonie na nově otevřenou moskevskou konzervatoř.

 

P. I. Čajkovskij zemřel v roce 1893, oficiálně na choleru, když se napil infikované vody. Vyjma tohoto vysvětlení se v literatuře objevila řada spekulací, nejčastější z nich je, že skladatel spáchal sebevraždu. Teorii o sebevraždě nasvědčuje fakt, že Petr Iljič Čajkovský trpěl za svého života častými stavy melancholie a depresemi, které byly zřejmě způsobeny tím, že se nikdy zcela nevyrovnal se svou homosexualitou.[1]


Charakteristika hudby

 

Komponoval tzv.romansy-ruské umělé písně pro solový hlas s klavírním doprovodem.Čajkovského symfonická hudba zrcadlí jeho vnitřní svět.Vypovídá o autorově zádumčivosti a o jeho životním pesimismu.Ve své skladbách má velmi málo radostnějších motivů.

 

Dílo
 

Čajkovskij složil šest symfonií (např. Patetická; sedmá byla dokončena po jeho smrti), programní symfonii Manfred, symfonické básně (Romeo a Julie, Francesca da Rimini), slavnostní předehru 1812, Italské capriccio, čtyři suity (Mozartiana), smyčcová kvarteta (D dur a další), tři klavírní koncerty (jeho asi nejznámější dílo Koncert pro klavír a orchestr č. 1 b moll), houslový koncert, romance, sbory, kantáty a mnohá další díla. Dále mj. složil deset oper, z nichž nejznámější jsou Evžen Oněgin, Piková dáma, Mazepa a Panna Orleánská.

 

Nejvíce ho však proslavily jeho baletní díla Labutí jezero, Šípková Růženka-libreto k oběma operám bylo vytvořeno volným zpracováním básní ruského básníka A.S.Puškina. Velmi populární je(i mezi dospělými) pohádka Louskáček.


Balety

 

* 1875–1876: Labutí jezero (Лебединое Озеро), op. 20
* 1888–1889: Šípková růženka (Спящая красавица), op. 66
* 1891-1892: Louskáček (Щелкунчик), op. 71

 

Opery

 

* 1867–1868: Vévoda (Воевода), op. 3
* 1869: Undina (Ундина), nedochovaná
* 1870–1872: Opríčnik (Опричник)
* 1874: Kovač Vakula (Кузнец Вакула), op. 14; nově přepracovaná pod názvem Střevíčky
* 1877–1878: Evžen Oněgin (Евгений Онегин), op. 24, na motivy Puškinovy básně Evžen Oněgin
* 1878–1879: Panna orleánská (Орлеанская дева)
* 1881–1883: Mazepa (Мазепа)
* 1885: Střevíčky (Черевички), přepracovaná opera Kováč Vakula
* 1885–1887: Čarodějka (Чародейка)
* 1890: Piková dáma (Пиковая дама), op. 68
* 1891: Jolanta (Иоланта), op. 69

 

Symfonie

 

* 1866: Symfonie č. 1 g moll, op. 13, „Zimní sny“
* 1872: Symfonie č. 2 c moll, op. 17, „Malá Ruská“, přepracovaná v letech 1879–1880
* 1875: Symfonie č. 3 D dur, op. 29, „Polská“
* 1877–1878: Symfonie č. 4 f moll, op. 36
* 1885: Symfonie Manfred h moll, op. 58
* 1888: Symfonie č. 5 e moll, op. 64
* 1893: Symfonie č. 6 h moll, op. 74, „Patetická“
* Symfonie Es dur (někdy uváděna s pořadovým číslem 7) – psána v roce 1892, ale opuštěna a nedokončena (Čajkovským byla instrumentována jen první věta), její části byly použity v jiných skladbách (Klavírní koncert č. 3 a posmrtně vydané Andante a finale pro klavír), rekonstruována v letech 1951–1955 Semjonem Bogatyrjovem[2]

 

Koncerty

 

* 1874–1875: Klavírní koncert č. 1 b moll, op. 23
* 1878: Houslový koncert D dur, op. 35
* 1879: Klavírní koncert č. 2 G dur, op. 44
* 1892: Klavírní koncert č. 3 Es dur, op. 75

 

Ostatní díla


Pro orchestr

 

* 1868: Fatum, symfonická fantazie, op. 77
* 1869, rev. 1870 a 1880: Romeo a Julie, předehra-fantazie
* 1873: Bouře, symfonická fantazie podle Shakespeara, op. 18
* 1876: Slovanský pochod, op. 31
* 1876: Francesca da Rimini, op. 32
* 1876: Variace na rokokové téma pro violoncello a orchestr, op. 33
* 1880: Italské capriccio, op. 45
* 1880: Serenáda pro smyčce C dur, op. 48
* 1880: Slavnostní předehra 1812, op. 49
* 1891: Vévoda, symfonická balada, op. 78

 

Pro sbor, komorní těleso a pro sólový klavír

 

* 1883: Moskva, slavnostní kantáta, op. 11
* 1871: Smyčcový kvartet č. 1 D dur, op. 11
* 1874: Smyčcový kvartet č. 2 F dur, op. 22, věnován Ferdinandu Laubovi
* 1876: Smyčcový kvartet č. 3 Es dur, op. 30
* 1890: Smyčcový sextet Vzpomínky na Florencii d moll, op. 70
* 1876: Roční období, op. 37a
* 1878: Album pro děti, op. 39
* 1882: Klavírní trio a-moll, op. 50

 

Transkripce

 

* Anatolij Vasiljevič Ivanov: Album pro děti pro soubor bicích nástrojů, zveřejněn roku 1995

 

Petr Iljič Čajkovskij (Z Wikipedie, otevřené encyklopedie)

 

Petr Iljič Čajkovskij, (rusky Пётр Ильич Чайкoвский, Pjotr Iljič Čajkovskij; 7. května 1840, Votkinsk - 6. listopad 1893, Petrohrad) byl ruský hudební skladatel. Stal se jedním z nejvýznamnějších hudebních skladatelů (nejenom v Rusku). Spojoval prvky ruské lidové hudby s evropskou hudbou (vážnou).

 

Petr Iljič Čajkovskij také několikrát navštívil Prahu, kde roku 1888 dirigoval premiéru své opery Evžen Oněgin.
 

Život

 

Petr Iljič Čajkovskij se narodil ve Votkinsku v Rusku jako syn důlního inženýra(později vykonával funkci vrchního správce) Ilji Petroviče Čajkovského, jehož zaměstnání ho přivádělo do různých částí Ruska. Jeho matkou byla Alexandra Alexejevna,která pocházela z Francie,Petr ji měl velmi rád. Jak se rodina stěhovala z místa na místo,kvůli zaměstnání jeho otce, Petr, citlivý a neurotický chlapec, hluboce trpěl odloučením. Ve čtrnácti, když mu jeho milovaná matka údajně zemřela na choleru, se celý Petrův svět zřítil. Nikdy poté nebyl schopen o této katastrofě mluvit, ač byl jinak o svých vnitřních požitcích sdílný.

 

Petr Čajkovskij vyrůstal v početné rodině (měl tři sestry) a v blahobytu, a tak nechyběl v této rodině ani klavír, u něhož trávil Petr podle svých slov až „příliš mnoho“ času a pozoruhodný nástroj zvaný orchestrion, který mechanicky reprodukoval zvuky orchestru. Tomuto nástroji, podle jeho vlastních slov, vděčil Čajkovskij za „vášnivé uctívání“ Mozarta (v době, kdy nebyla hudba tohoto skladatele ani zdaleka tak oblíbená jako je dnes) a za své „první hudební dojmy“.

 

Petr nejprve studoval na právnické fakultě v Petrohradě a občas toto studium zahrnovaly i hodiny hudby, a když se ve svých devatenácti letech stal mladším úředníkem na ministerstvu spravedlnosti, jeho touhy už byly zcela upřeny k hudbě. Dále částečně studoval, ale když měl v roce 1863 promovat, opustil státní služby a dal se zapsat na konzervatoř. Zde udělal dojem na tamějšího ředitele, Antona Rubinsteina, který přiměl svého bratra, Nikolaje, aby přijal začínajícího skladatele jako učitele harmonie na nově otevřenou moskevskou konzervatoř.

 

P. I. Čajkovskij zemřel v roce 1893, oficiálně na choleru, když se napil infikované vody. Vyjma tohoto vysvětlení se v literatuře objevila řada spekulací, nejčastější z nich je, že skladatel spáchal sebevraždu. Teorii o sebevraždě nasvědčuje fakt, že Petr Iljič Čajkovský trpěl za svého života častými stavy melancholie a depresemi, které byly zřejmě způsobeny tím, že se nikdy zcela nevyrovnal se svou homosexualitou.[1]


Charakteristika hudby

 

Komponoval tzv.romansy-ruské umělé písně pro solový hlas s klavírním doprovodem.Čajkovského symfonická hudba zrcadlí jeho vnitřní svět.Vypovídá o autorově zádumčivosti a o jeho životním pesimismu.Ve své skladbách má velmi málo radostnějších motivů.

 

Dílo
 

Čajkovskij složil šest symfonií (např. Patetická; sedmá byla dokončena po jeho smrti), programní symfonii Manfred, symfonické básně (Romeo a Julie, Francesca da Rimini), slavnostní předehru 1812, Italské capriccio, čtyři suity (Mozartiana), smyčcová kvarteta (D dur a další), tři klavírní koncerty (jeho asi nejznámější dílo Koncert pro klavír a orchestr č. 1 b moll), houslový koncert, romance, sbory, kantáty a mnohá další díla. Dále mj. složil deset oper, z nichž nejznámější jsou Evžen Oněgin, Piková dáma, Mazepa a Panna Orleánská.

 

Nejvíce ho však proslavily jeho baletní díla Labutí jezero, Šípková Růženka-libreto k oběma operám bylo vytvořeno volným zpracováním básní ruského básníka A.S.Puškina. Velmi populární je(i mezi dospělými) pohádka Louskáček.


Balety

 

* 1875–1876: Labutí jezero (Лебединое Озеро), op. 20
* 1888–1889: Šípková růženka (Спящая красавица), op. 66
* 1891-1892: Louskáček (Щелкунчик), op. 71

 

Opery

 

* 1867–1868: Vévoda (Воевода), op. 3
* 1869: Undina (Ундина), nedochovaná
* 1870–1872: Opríčnik (Опричник)
* 1874: Kovač Vakula (Кузнец Вакула), op. 14; nově přepracovaná pod názvem Střevíčky
* 1877–1878: Evžen Oněgin (Евгений Онегин), op. 24, na motivy Puškinovy básně Evžen Oněgin
* 1878–1879: Panna orleánská (Орлеанская дева)
* 1881–1883: Mazepa (Мазепа)
* 1885: Střevíčky (Черевички), přepracovaná opera Kováč Vakula
* 1885–1887: Čarodějka (Чародейка)
* 1890: Piková dáma (Пиковая дама), op. 68
* 1891: Jolanta (Иоланта), op. 69

 

Symfonie

 

* 1866: Symfonie č. 1 g moll, op. 13, „Zimní sny“
* 1872: Symfonie č. 2 c moll, op. 17, „Malá Ruská“, přepracovaná v letech 1879–1880
* 1875: Symfonie č. 3 D dur, op. 29, „Polská“
* 1877–1878: Symfonie č. 4 f moll, op. 36
* 1885: Symfonie Manfred h moll, op. 58
* 1888: Symfonie č. 5 e moll, op. 64
* 1893: Symfonie č. 6 h moll, op. 74, „Patetická“
* Symfonie Es dur (někdy uváděna s pořadovým číslem 7) – psána v roce 1892, ale opuštěna a nedokončena (Čajkovským byla instrumentována jen první věta), její části byly použity v jiných skladbách (Klavírní koncert č. 3 a posmrtně vydané Andante a finale pro klavír), rekonstruována v letech 1951–1955 Semjonem Bogatyrjovem[2]

 

Koncerty

 

* 1874–1875: Klavírní koncert č. 1 b moll, op. 23
* 1878: Houslový koncert D dur, op. 35
* 1879: Klavírní koncert č. 2 G dur, op. 44
* 1892: Klavírní koncert č. 3 Es dur, op. 75

 

Ostatní díla


Pro orchestr

 

* 1868: Fatum, symfonická fantazie, op. 77
* 1869, rev. 1870 a 1880: Romeo a Julie, předehra-fantazie
* 1873: Bouře, symfonická fantazie podle Shakespeara, op. 18
* 1876: Slovanský pochod, op. 31
* 1876: Francesca da Rimini, op. 32
* 1876: Variace na rokokové téma pro violoncello a orchestr, op. 33
* 1880: Italské capriccio, op. 45
* 1880: Serenáda pro smyčce C dur, op. 48
* 1880: Slavnostní předehra 1812, op. 49
* 1891: Vévoda, symfonická balada, op. 78

 

Pro sbor, komorní těleso a pro sólový klavír

 

* 1883: Moskva, slavnostní kantáta, op. 11
* 1871: Smyčcový kvartet č. 1 D dur, op. 11
* 1874: Smyčcový kvartet č. 2 F dur, op. 22, věnován Ferdinandu Laubovi
* 1876: Smyčcový kvartet č. 3 Es dur, op. 30
* 1890: Smyčcový sextet Vzpomínky na Florencii d moll, op. 70
* 1876: Roční období, op. 37a
* 1878: Album pro děti, op. 39
* 1882: Klavírní trio a-moll, op. 50

 

Transkripce

 

* Anatolij Vasiljevič Ivanov: Album pro děti pro soubor bicích nástrojů, zveřejněn roku 1995

 

Petr Iljič Čajkovskij - noty, akordy, texty písní, taby

noty na klavír, noty na zpěv, akordy na kytaru, akordy na ukulele, noty na ukulele, noty na akordeon, noty tahací harmoniku, noty na altsaxofon, noty na banjo, noty na baskytaru, noty na Bb nástroje, noty na C nástroje, noty na Eb nástroje, noty na bicí nástroje, noty na cello, noty na čtyřruční klavír, noty na foukací harmoniku, noty na harfu, noty na harmoniku, noty na housle, noty na keyboard, noty na klarinet, noty na kytaru, noty na lesní roh, noty na pozoun, noty na trombón, noty na příčnou flétnu, noty na saxofon, noty na tenorsaxofon, noty na trubku, noty na varhany, noty na violu, noty na zobcovou flétnu, taby na banjo, taby na baskytaru, taby na kytaru, texty písní, noty na dobro, noty havajskou kytaru, noty na steel kytaru, noty na mandolínu, noty na kontrabas, taby na dobro, taby havajskou kytaru, taby na steel kytaru, taby na mandolínu, škola hry na kytaru, škola hry na klavír, škola hry na zobcovou flétnu, škola hry na příčnou flétnu, škola hry na fagot, škola hry na mandolínu, škola hry na banjo, škola hry na baskytaru, škola hry na saxofon, škola hry na ukulele, škola hry na pozoun, škola hry na bicí nástroje, noty na dudy, škola hry na dudy, škola hry na kontrabas, škola hry na varhany, noty na nástroje basového klíče, škola hry na trubku

Petr Iljič Čajkovskij: Italské capriccio noty akordy tab text,
Petr Iljič Čajkovskij: Album pro děti noty akordy tab text,
Petr Iljič Čajkovskij: Album pro klavír noty akordy tab text,
Petr Iljič Čajkovskij: Louskáček - Suita op.71a noty akordy tab text,
Petr Iljič Čajkovskij - Louskáček (snadná verze pro klavír - v češtině) noty akordy tab text,

 

Petr Iljič Čajkovskij - noty, akordy, texty písní, taby

noty na klavír, noty na zpěv, akordy na kytaru, akordy na ukulele, noty na ukulele, noty na akordeon, noty tahací harmoniku, noty na altsaxofon, noty na banjo, noty na baskytaru, noty na Bb nástroje, noty na C nástroje, noty na Eb nástroje, noty na bicí nástroje, noty na cello, noty na čtyřruční klavír, noty na foukací harmoniku, noty na harfu, noty na harmoniku, noty na housle, noty na keyboard, noty na klarinet, noty na kytaru, noty na lesní roh, noty na pozoun, noty na trombón, noty na příčnou flétnu, noty na saxofon, noty na tenorsaxofon, noty na trubku, noty na varhany, noty na violu, noty na zobcovou flétnu, taby na banjo, taby na baskytaru, taby na kytaru, texty písní, noty na dobro, noty havajskou kytaru, noty na steel kytaru, noty na mandolínu, noty na kontrabas, taby na dobro, taby havajskou kytaru, taby na steel kytaru, taby na mandolínu, škola hry na kytaru, škola hry na klavír, škola hry na zobcovou flétnu, škola hry na příčnou flétnu, škola hry na fagot, škola hry na mandolínu, škola hry na banjo, škola hry na baskytaru, škola hry na saxofon, škola hry na ukulele, škola hry na pozoun, škola hry na bicí nástroje, noty na dudy, škola hry na dudy, škola hry na kontrabas, škola hry na varhany, noty na nástroje basového klíče, škola hry na trubku

Petr Iljič Čajkovskij: Italské capriccio noty akordy tab text,
Petr Iljič Čajkovskij: Album pro děti noty akordy tab text,
Petr Iljič Čajkovskij: Album pro klavír noty akordy tab text,
Petr Iljič Čajkovskij: Louskáček - Suita op.71a noty akordy tab text,
Petr Iljič Čajkovskij - Louskáček (snadná verze pro klavír - v češtině) noty akordy tab text,