Rock  *  Pop  *  Folk  *  Country  *  Jazz  *  Blues  *  Bluegrass  *  Metal  *  Vážná hudba

Filtry

nástroje

Partitury (3)

Nebojme se klasiky


NEBOJME SE KLASIKY NABÍZÍ:

 

snadné úpravy slavných děl klasiky pro muzikanty každého věku

 

* pro neomezený počet hráčů a libovolné nástrojové obsazení
* barevně ilustrovanou partituru a sadu partů
* zábavný pohled do hudební teorie i historie skladeb

 

Renomovaní autoři této publikace vyvracejí přesvědčení, že klasická hudba je určena výhradně pro koncertní síně a profesionály ve fraku. Nabízejí možnost mnohem lákavější - stát se doma či ve škole interpretem a zahrát si slavné klasické "hity" ve snadných úpravách na vlastní pěst, podle vlastní fantazie.

 

Vedle sady partů pro různorodé nástrojové obsazení je klíčová barevně ilustrovaná partitura. Notová část každé úpravy je v ní uvedena poutavými texty k historii jednotlivých skladeb z pera Vlasty Reittererové. Navazující metodické poznámky k interpretaci a tvůrčí teoretické úlohy připravili autoři, sami zkušení pedagogové, Jiří Holubec a Jan Prchal. V hojné míře provázejí titul vtipné ilustrace ve formě komiksu. Originálně ztvárňují příběhy a postavy jednotlivých skladeb a jen tak Vás neomrzí. V závěru nechybí ani praktický slovníček hudebních pojmů.

 

Nebojme se klasiky patří do rukou všech zájemců o amatérské muzicírování bez ohledu na věk a je vhodnou učební pomůckou pro pedagogy, žáky a studenty hudební výchovy. Publikaci schválilo MŠMT k zařazení do seznamu učebnic pro střední vzdělávání pro předmět hudební výchova, s dobou platnosti 6 let.

 

OBSAŽENÉ SKLADBY:

 

Nebojte se stáhnout a vyzkoušet si zdarma jednu z úprav! A. Vivaldi: Jaro (Čtvero ročních dob)

A. Vivaldi: Jaro (Čtvero ročních dob)

G. F. Händel: Lascia ch´io pianga (Rinaldo)

J. Haydn: Andante (Symfonie č. 94 „S úderem kotlů“, II. věta)

L. van Beethoven: Allegretto (Symfonie č. 7, II. věta)

B. Smetana: Vltava (Má vlast)

A. Dvořák: Slovanský tanec č. 7 (Slovanské tance)

A. Dvořák: Largo (Symfonie č. 9 „Z nového světa“)

P. I. Čajkovskij: Scéna (Labutí jezero)

G. Verdi: Triumfální pochod (Aida)

R. Wagner: Svatební pochod (Lohengrin)

NEBOJME SE KLASIKY NABÍZÍ:

 

snadné úpravy slavných děl klasiky pro muzikanty každého věku

 

* pro neomezený počet hráčů a libovolné nástrojové obsazení
* barevně ilustrovanou partituru a sadu partů
* zábavný pohled do hudební teorie i historie skladeb

 

Renomovaní autoři této publikace vyvracejí přesvědčení, že klasická hudba je určena výhradně pro koncertní síně a profesionály ve fraku. Nabízejí možnost mnohem lákavější - stát se doma či ve škole interpretem a zahrát si slavné klasické "hity" ve snadných úpravách na vlastní pěst, podle vlastní fantazie.

 

Vedle sady partů pro různorodé nástrojové obsazení je klíčová barevně ilustrovaná partitura. Notová část každé úpravy je v ní uvedena poutavými texty k historii jednotlivých skladeb z pera Vlasty Reittererové. Navazující metodické poznámky k interpretaci a tvůrčí teoretické úlohy připravili autoři, sami zkušení pedagogové, Jiří Holubec a Jan Prchal. V hojné míře provázejí titul vtipné ilustrace ve formě komiksu. Originálně ztvárňují příběhy a postavy jednotlivých skladeb a jen tak Vás neomrzí. V závěru nechybí ani praktický slovníček hudebních pojmů.

 

Nebojme se klasiky patří do rukou všech zájemců o amatérské muzicírování bez ohledu na věk a je vhodnou učební pomůckou pro pedagogy, žáky a studenty hudební výchovy. Publikaci schválilo MŠMT k zařazení do seznamu učebnic pro střední vzdělávání pro předmět hudební výchova, s dobou platnosti 6 let.

 

OBSAŽENÉ SKLADBY:

 

Nebojte se stáhnout a vyzkoušet si zdarma jednu z úprav! A. Vivaldi: Jaro (Čtvero ročních dob)

A. Vivaldi: Jaro (Čtvero ročních dob)

G. F. Händel: Lascia ch´io pianga (Rinaldo)

J. Haydn: Andante (Symfonie č. 94 „S úderem kotlů“, II. věta)

L. van Beethoven: Allegretto (Symfonie č. 7, II. věta)

B. Smetana: Vltava (Má vlast)

A. Dvořák: Slovanský tanec č. 7 (Slovanské tance)

A. Dvořák: Largo (Symfonie č. 9 „Z nového světa“)

P. I. Čajkovskij: Scéna (Labutí jezero)

G. Verdi: Triumfální pochod (Aida)

R. Wagner: Svatební pochod (Lohengrin)

 

SLOVA AUTORŮ

 

Hudba patřila odnepaměti ke každodennímu životu. Některé skladby se hrály k tanci, při jiných se hodovalo, další zněly při slavnostních okamžicích nebo jen pro radost. Lidé chodili za hudbou do kostela, divadla či do koncertní síně, anebo si ji sami zahráli a zazpívali. Domácí muzicírování zastávalo v životě hudbymilovných lidí důležité místo. Přinášelo jim nejen potěšení, ale pomáhalo jim poznat nové skladby, proniknout do jejich struktury a objevovat jejich krásu. Když pak domácí muzikanti slyšeli tyto skladby na koncertech, nebyly pro ně již něčím neznámým.

 

Dnes to máme s hudbou mnohem jednodušší. Stačí zapnout rozhlas nebo televizi, vybrat si CD a svou oblíbenou skladbu si pustit do sluchátek. Málokdo má čas a chuť sednout si doma ke klavíru a jenom tak pro radost si zahrát nějakou hezkou píseň či skladbu, případně se nad ní zamyslet. Je to škoda, protože mnohá díla z oblasti „vážné“ nebo „klasické“ hudby za to opravdu stojí. Někdo se možná stydí zkusit si zahrát něco „velkého“, protože je přesvědčen, že klasická hudba je určena výhradně pro koncertní síně a operní divadla a že ji mohou provozovat jenom profesionálové. Rádi bychom vám dokázali, že tomu tak vždy být nemusí. Když překonáte počáteční obavy, lépe řečeno „posvátnou bázeň“ před díly hudebních klasiků, zjistíte, že ta „dokonalá a nedosažitelná“ hudba je i ve vašem podání krásná, zajímavá, neopakovatelná a originální – a hlavně že vám a vašemu publiku také dokáže přinést radost a potěšení.

 

Tato knížka vám nabízí možnost přizpůsobit si námi upravené skladby podle vlastní fantazie. Jednou si je můžete zahrát vážně neboli „autenticky“, pak zase v moderním převleku. Experimentujte s instrumentací, vždyť nástroje, na které hrajete, vám k tomu dávají skvělou příležitost. Úpravy nejsou určeny pouze pro hraní ve škole, můžete si je zkusit zahrát i doma třeba jen na zobcovou flétnu a kytaru, v příležitostném triu nebo kvartetu. Právě z tohoto důvodu nejsou jednotlivé hlasy přiřazeny konkrétním nástrojům. Záleží především na vás, jak nabízené možnosti využijete. Z úvodních textů k úpravám vás nikdo zkoušet nebude, ale přečtěte si je. Přenesou vás o několik desetiletí či dokonce staletí zpátky, přesně do doby, kdy dotyčný „mistr“ své dílo komponoval. Pak se vám při hře určitě podaří vytvořit jedinečnou atmosféru. A také nemějte strach z úkolů za skladbami. Uvidíte, kolik zábavy zažijete při jejich plnění. Slovníček v závěru vám zase pomůže, kdybyste se zrovna neměli koho zeptat na nějakou nejasnost z teorie.

 

Ale teď už dost slov. Ať zní hudba! Věříme, že vám muzicírování přinese stejnou radost, jakou dávalo už mnoha muzikantům v minulosti. A doufáme, že vás tato knížka bude inspirovat k dalšímu hledání a objevování hudby. Takže – s chutí do hry!

 

Jiří Holubec, Jan Prchal

 

SLOVA AUTORŮ

 

Hudba patřila odnepaměti ke každodennímu životu. Některé skladby se hrály k tanci, při jiných se hodovalo, další zněly při slavnostních okamžicích nebo jen pro radost. Lidé chodili za hudbou do kostela, divadla či do koncertní síně, anebo si ji sami zahráli a zazpívali. Domácí muzicírování zastávalo v životě hudbymilovných lidí důležité místo. Přinášelo jim nejen potěšení, ale pomáhalo jim poznat nové skladby, proniknout do jejich struktury a objevovat jejich krásu. Když pak domácí muzikanti slyšeli tyto skladby na koncertech, nebyly pro ně již něčím neznámým.

 

Dnes to máme s hudbou mnohem jednodušší. Stačí zapnout rozhlas nebo televizi, vybrat si CD a svou oblíbenou skladbu si pustit do sluchátek. Málokdo má čas a chuť sednout si doma ke klavíru a jenom tak pro radost si zahrát nějakou hezkou píseň či skladbu, případně se nad ní zamyslet. Je to škoda, protože mnohá díla z oblasti „vážné“ nebo „klasické“ hudby za to opravdu stojí. Někdo se možná stydí zkusit si zahrát něco „velkého“, protože je přesvědčen, že klasická hudba je určena výhradně pro koncertní síně a operní divadla a že ji mohou provozovat jenom profesionálové. Rádi bychom vám dokázali, že tomu tak vždy být nemusí. Když překonáte počáteční obavy, lépe řečeno „posvátnou bázeň“ před díly hudebních klasiků, zjistíte, že ta „dokonalá a nedosažitelná“ hudba je i ve vašem podání krásná, zajímavá, neopakovatelná a originální – a hlavně že vám a vašemu publiku také dokáže přinést radost a potěšení.

 

Tato knížka vám nabízí možnost přizpůsobit si námi upravené skladby podle vlastní fantazie. Jednou si je můžete zahrát vážně neboli „autenticky“, pak zase v moderním převleku. Experimentujte s instrumentací, vždyť nástroje, na které hrajete, vám k tomu dávají skvělou příležitost. Úpravy nejsou určeny pouze pro hraní ve škole, můžete si je zkusit zahrát i doma třeba jen na zobcovou flétnu a kytaru, v příležitostném triu nebo kvartetu. Právě z tohoto důvodu nejsou jednotlivé hlasy přiřazeny konkrétním nástrojům. Záleží především na vás, jak nabízené možnosti využijete. Z úvodních textů k úpravám vás nikdo zkoušet nebude, ale přečtěte si je. Přenesou vás o několik desetiletí či dokonce staletí zpátky, přesně do doby, kdy dotyčný „mistr“ své dílo komponoval. Pak se vám při hře určitě podaří vytvořit jedinečnou atmosféru. A také nemějte strach z úkolů za skladbami. Uvidíte, kolik zábavy zažijete při jejich plnění. Slovníček v závěru vám zase pomůže, kdybyste se zrovna neměli koho zeptat na nějakou nejasnost z teorie.

 

Ale teď už dost slov. Ať zní hudba! Věříme, že vám muzicírování přinese stejnou radost, jakou dávalo už mnoha muzikantům v minulosti. A doufáme, že vás tato knížka bude inspirovat k dalšímu hledání a objevování hudby. Takže – s chutí do hry!

 

Jiří Holubec, Jan Prchal

 

AUTOŘI

 

Prof. Dr. JIŘÍ HOLUBEC PhD. se narodil v roce 1959 v Turnově. Po studiu na turnovském gymnáziu absolvoval Pedagogickou fakultu v Ústí nad Labem.

 

Po nástupu na katedru hudební výchovy PF UJEP v Ústí nad Labem (1984) se zabýval jak praktickými předměty (hra na klavír, improvizace doprovodů, řízení sboru, úpravy skladeb), tak i teoretickými disciplínami (především hudební formy a harmonie). Uvedené předměty vyučoval v letech 1990–2006 také na Konzervatoři v Teplicích.

 

Věnoval se rovněž sbormistrovské činnosti, postupně se stal jedním z dirigentů Smíšeného pěveckého sboru Pedagogické fakulty. V roce 1989 založil společně s prof. Josefem Říhou univerzitní pěvecký sbor Chorea academica a stal se jeho sbormistrem. Od roku 1993 působí rovněž jako sbormistr Děčínského pěveckého sboru.

 

Zájem o hudební teorii jej motivoval k dalšímu rozšíření vzdělání. Vystudoval uvedený obor na pražské HAMU postgraduálně v letech 1992–1994. Poté obdržel nabídku k roční výukové stáži na Freie Waldorfschule v německém Mannheimu.

 

V letech 1998–2002 absolvoval doktorské studium v oboru hudební teorie na pražské HAMU. V témže roce se habilitoval na docenta oboru hudební teorie a pedagogika. V roce 2004 vydává rozsáhlou monografii Česká hudební teorie 20. století, která v současné době patří k základní studijní literatuře oboru. Je zván do zkušebních doktorských komisí na jiných fakultách (PedF UK Praha). V roce 2007 byl jmenován profesorem v oboru hudební teorie a pedagogika.

 

Je členem Vědecké rady Ústavu teorie hudby na Hudební fakultě AMU v Praze a Vědecké rady PF Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

 

V roce 2003 se stává ředitelem Mezinárodního sympozia o sborovém zpěvu Cantus choralis, které pravidelně pořádá katedra Hv PF UJEP v Ústí nad Labem, je rovněž členem přípravného výboru Mezinárodního sympozia Cantus choralis Slovaca, které probíhá na Univerzitě Mateja Bela v Banské Bystrici.

 

V roce 2004 absolvoval uměleckou a přednáškovou stáž na State University of New York v Cortlandu, USA.

 

Vedle vysokoškolské výuky se věnuje spolu s Dr. Janem Prchalem organizaci a lektorské činnosti na Letní škole hudební výchovy v Liberci, je rovněž zakládajícím lektorem Letního hudebního tábora ve Lhotsku. V oblasti hudební výchovy je propagátorem moderních trendů založených zejména na praktických hudebních činnostech.

 

Je autorem mnoha úprav vokálních i instrumentálních skladeb, vytvořených nejen pro umělecké, ale zejména pro pedagogické účely.

 

Hudební pedagog PaeDr. JAN PRCHAL je narozen v roce 1957 v Městci Králové. Studoval Gymnázium v Poděbradech, absolvoval Pedagogickou fakultu v Ústí nad Labem (1977–1982, obory hudební výchova – ruština, titul PaedDr. získal tamtéž v roce 1988, atestace v oboru teorie vyučování hudební výchově na Pedagogické fakultě UK Praha v roce 1997). Po deset let se pravidelně účastnil kurzů modernizace hudební výchovy, pořádaných Českou hudební společností, absolvoval sbormistrovský kurz na tzv. Lidové konzervatoři Praha (1985-6, prof. Šídlo, Stárek, Košler), v roce 1995 byl na stáži v Orffově institutu v Salcburku, trvale udržuje kontakty se zahraničními školami (Stuttgart, SRN a Halmstadt, Švédsko ad.).

 

Pedagogicky působí v Liberci, a to na ZŠ a ZUŠ (základní škole s rozšířenou výukou hudební výchovy v kombinaci se základní uměleckou školou – tento projekt, první v republice, uváděl do praxe), zde je nyní zástupcem ředitele pro HV a ZUŠ. V letech 1991–2000 pedagogicky působil na PF Technické univerzity v Liberci (metodika HV – instrumentální a receptivní činnosti na I. stupni základní školy, hudební nauka, dějiny hudby), deset let působil jako okresní metodik hudební výchovy. Od roku 1988 organizuje letní hudební tábory. V roce 1987 založil a dosud vede dětský vokálně instrumentální soubor Reneta. Je autorem mnoha úprav – od lidových písní přes instrumentace renesančních skladeb po hudbu 20. století (Bernstein, Gershwin, Ježek, Lennon-McCartney ad.). Ve své práci průkopnicky a vynikajícím způsobem uplatňuje moderní trendy hudební pedagogiky při respektování svébytnosti české hudebnosti. Orientuje se i na hudbu zcela současnou, spolupracuje např. s Janou Koubkovou, Lukášem Hurníkem, souborem Dama Dama apod. Soustředil se zejména na začlenění současné populární hudby do hudebněvýchovného procesu a tento trend uplatňuje v práci ve školách, ve spolupráci s pedagogickými fakultami, v lektorské činnosti (vedl po celé republice desítky seminářů pro učitele základních, středních i základních uměleckých škol) a v poslední době i v publikační aktivitě. Vedle samostatných publikací do této publikační aktivity patří i spolupráce s Jaroslavem Herdenem na publikaci Úpravy pro školní soubory (Praha 2001, UK) a na Herdenově učebnici My pozor dáme a nejen posloucháme (Praha 1997, Scientia, učebnice hudební výchovy s doložkou MŠMT ČR), dále stať Populární hudba a její místo v současné hudební výchově (sborník Populární hudba a škola, Praha 2000, UK, s. 48-51) a další drobnější materiály (časopisy Hudební výchova a Talent). V roce 1999 obdržel cenu České hudební rady za tvůrčí a příkladnou práci v oblasti hudební pedagogiky, je členem meziresortní komise Ministerstva kultury a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, subkomise pro umělecké školství, je lektorem MŠMT ČR pro schvalování učebnic a učebních textů. Od roku 2002 je předsedou Společnosti pro hudební výchovu ČR. Od roku 2006 organizátor Letní školy hudební výchovy – týdenního prázdninového kurzu pro pedagogy.

 

PhDr. VLASTA REITTEROVÁ nar. 1947 v Praze, vystudovala hudební vědu na Filozofické fakultě Karlovy univerzity (prom. hist. 1972, doktorát 1988). V letech 1968–1975 působila v divadlech (Krušnohorské divadlo Teplice, Divadlo E. F. Buriana Praha), 1972–87 (s přerušením z důvodu mateřských dovolených 1976–1983) jako dramaturgyně Kruhů přátel hudby na agentuře Pragokoncert, 1987–1997 jako knihovnice Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a 1997–2002 jako vědecká asistentka tamtéž. V letech 1998–2002 současně vedla historicko-estetický seminář na Pražské konzervatoři. V letech 2002–2008 působila jako externí pedagog v Ústavu hudební vědy na Masarykově univerzitě Brno a je členkou tamního týmu Center on Research of the Work of Alois Hába. Hlavními okruhy zájmu je oblast dějin hudby 19. a 20. století se soustředěním na hudební divadlo, židovsko-německé skladatele Čech, hudbu meziválečného období, život a dílo Aloise Háby. Spolupracuje s Českým rozhlasem (Radio 3, stanice Vltava), popularizačními i odbornými hudebními časopisy (Harmonie, Hudební rozhledy, Hudební věda, Opus musicum), hudebními slovníky (Die Musik in Geschichte und Gegenwart, Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950, Oesterreichisches Musiklexikon, Český biografický slovník, Český hudební slovník, Hudební divadlo v českých zemích). Je autorkou doprovodných textů k abonentním koncertům (Česká filharmonie, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK), festivalům (Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, Concentus Moraviae) a operním představením (Národní divadlo Praha, Státní opera Praha). Věnuje se též překladatelské, kritické a recenzní činnosti.

 

Výběr z publikací – Jiří Holubec:

 

Česká hudební teorie 20. století. (sondy do stěžejních disciplín) Acta universitatis 103, Studia Musica, UJEP Ústí n. L. 2004, ISBN 80-7044-619-6, (228 str.)

Harmonické funkce v české hudební teorii. In: K aktuálním otázkám hudební teorie a pedagogiky, UJEP Ústí n. L., 2002, str. 20-45, ISBN 80-7044-433-9

K stodvacátému výročí vydání Skuherského Harmonie. In: Živá hudba, Ústav teorie hudby HAMU Praha, 2004, str. 111-118, ISBN 80-903589-1-8

A. Tichá, M. Raková: Zpíváme a hrajeme si s nejmenšími, Portál, Praha 2007. Autor kompletní studiové nahrávky hudby na CD, které je součástí publikace (cca 70 min.), ISBN 978-80-7367-100-6

J. Holubec - J. Prchal: Moderní populární hudba ve škole. Zpíváme a hrajeme. Muzikservis Praha 1999, ISBN 99-580607-24 (celkem 87 str.)

 

Výběr z publikací – Jan Prchal:

 

Kapitoly z hudební nauky (Liberec 1993, skripta TU Liberec)

Populární hudba ve škole (Praha 1998, Muzikservis, učebnice hudební výchovy s doložkou MŠMT)

Populární hudba ve škole – zpíváme a hrajeme (s Jiřím Holubcem, Praha 1999) – Muzikservis Praha 1999, učebnice hudební výchovy s doložkou MŠMT

Cvičení pro sopránovou zobcovou flétnu (Liberec 2000, Reneta Music, cvičení v duchu populární hudby s doprovody na CD)

Slyšte, slyšte, poslouchejte (Liberec 2003, Reneta Music, metodický materiál pro poslech hudby na I. stupni základní školy)

Rytmická cvičení (Liberec 2004, Reneta Music, jednohlasá a dvojhlasá cvičení pro rytmický výcvik v hudební výchově)

Pískáme s brouky, ... a co si písknout tuhle? (Liberec 2006 a 2007, Reneta Music, metodické materiály pro zobcové flétny)

 

Výběr z publikací – Vlasta Reittererová:

 

Vier Dutzend rothe Strümpfe. Zur Rezeptionsgeschichte der Verkauften Braut von Bedřich Smetana in Wien am Ende des 19. Jahrhunderts, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften Wien, 2004 (s Hubertem Reittererem)

Oskar Nedbal a Vídeň. Několik poznámek k činnosti skladatele a dirigenta v letech 1906-1919, in: http://acta.musicologica.cz 3/2004, Ústav hudební vědy MU Brno, nestr.

Theodor Veidl a jeho operní dílo / Theodor Veidl und sein Opernwerk, Praha, Knihovna Národního divadla 2005 (s Hubertem Reittererem)

Miscellanea Smetaniana, in: Miscellanea theatralia. Sborník Adolfu Scherllovi k osmdesátinám, Divadelní ústav Praha 2005, s. 360–378 (s Hubertem Reittererem)

Das Unverwirklichte und das Unverwirklichbare in den Opern von Alois Hába, in: Traum und Wirklichkeit in Theater und Musiktheater, Salzburg/Anif 2006, s. 576-586, dtto česky in: http://acta.musicologica.cz, 3/2005, Ústav hudební vědy MU Brno, nestr.

Slovanský element a vídeňské (hudební) divadlo, in: Hojda, Zdeněk - Ottlová, Marta - Prahl, Roman (vyd.): "Slavme slavně slávu Slávóv slavných". Slovanství a česká kultura 19. století, Praha 2006, s. 291–306 (s Hubertem Reittererem).

Die Musik in Protektorat. Zwischen Mozart und Dvořák 1941, in: Andreas Wehrmeyer (vyd.): Musik im Protektorat Böhmen und Mähren (1939–1945). Fakten – Hintergründe – Historisches Umfeld, Ricordi München 2008, s. 169–192

Alois Hába – experimentátor nebo eklektik?, in: http://acta musicologica 1/2007, dtto německy in: Littera Nigro scripta manet. In honorem Jaromír Černý, KLP Praha 2009, s. 179–206

Knižní překlady – Vlasta Reittererová:

Rita Ottens – Joel Rubin: Klezmeři, H + H Praha 2003

Volkmar Braunbehrens: Mozart in Wien, H + H Praha 2006

Wolfgang Amadeus Mozart – Emanuel Schikaneder: Kouzelná flétna / Die Zauberflöte (předmluva skladatele a překlad textu Ivony Březinové), Bon Art Production 2006

Silke Leopold (vyd.): Dobré ráno, milá ženuško!, Editio Bärenreiter Praha 2006

Volkmar Braunbehrens: Salieri, H + H Praha 2007

Richard Wagner: Můj život, Národní divadlo Praha 2007

 

 

AUTOŘI

 

Prof. Dr. JIŘÍ HOLUBEC PhD. se narodil v roce 1959 v Turnově. Po studiu na turnovském gymnáziu absolvoval Pedagogickou fakultu v Ústí nad Labem.

 

Po nástupu na katedru hudební výchovy PF UJEP v Ústí nad Labem (1984) se zabýval jak praktickými předměty (hra na klavír, improvizace doprovodů, řízení sboru, úpravy skladeb), tak i teoretickými disciplínami (především hudební formy a harmonie). Uvedené předměty vyučoval v letech 1990–2006 také na Konzervatoři v Teplicích.

 

Věnoval se rovněž sbormistrovské činnosti, postupně se stal jedním z dirigentů Smíšeného pěveckého sboru Pedagogické fakulty. V roce 1989 založil společně s prof. Josefem Říhou univerzitní pěvecký sbor Chorea academica a stal se jeho sbormistrem. Od roku 1993 působí rovněž jako sbormistr Děčínského pěveckého sboru.

 

Zájem o hudební teorii jej motivoval k dalšímu rozšíření vzdělání. Vystudoval uvedený obor na pražské HAMU postgraduálně v letech 1992–1994. Poté obdržel nabídku k roční výukové stáži na Freie Waldorfschule v německém Mannheimu.

 

V letech 1998–2002 absolvoval doktorské studium v oboru hudební teorie na pražské HAMU. V témže roce se habilitoval na docenta oboru hudební teorie a pedagogika. V roce 2004 vydává rozsáhlou monografii Česká hudební teorie 20. století, která v současné době patří k základní studijní literatuře oboru. Je zván do zkušebních doktorských komisí na jiných fakultách (PedF UK Praha). V roce 2007 byl jmenován profesorem v oboru hudební teorie a pedagogika.

 

Je členem Vědecké rady Ústavu teorie hudby na Hudební fakultě AMU v Praze a Vědecké rady PF Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

 

V roce 2003 se stává ředitelem Mezinárodního sympozia o sborovém zpěvu Cantus choralis, které pravidelně pořádá katedra Hv PF UJEP v Ústí nad Labem, je rovněž členem přípravného výboru Mezinárodního sympozia Cantus choralis Slovaca, které probíhá na Univerzitě Mateja Bela v Banské Bystrici.

 

V roce 2004 absolvoval uměleckou a přednáškovou stáž na State University of New York v Cortlandu, USA.

 

Vedle vysokoškolské výuky se věnuje spolu s Dr. Janem Prchalem organizaci a lektorské činnosti na Letní škole hudební výchovy v Liberci, je rovněž zakládajícím lektorem Letního hudebního tábora ve Lhotsku. V oblasti hudební výchovy je propagátorem moderních trendů založených zejména na praktických hudebních činnostech.

 

Je autorem mnoha úprav vokálních i instrumentálních skladeb, vytvořených nejen pro umělecké, ale zejména pro pedagogické účely.

 

Hudební pedagog PaeDr. JAN PRCHAL je narozen v roce 1957 v Městci Králové. Studoval Gymnázium v Poděbradech, absolvoval Pedagogickou fakultu v Ústí nad Labem (1977–1982, obory hudební výchova – ruština, titul PaedDr. získal tamtéž v roce 1988, atestace v oboru teorie vyučování hudební výchově na Pedagogické fakultě UK Praha v roce 1997). Po deset let se pravidelně účastnil kurzů modernizace hudební výchovy, pořádaných Českou hudební společností, absolvoval sbormistrovský kurz na tzv. Lidové konzervatoři Praha (1985-6, prof. Šídlo, Stárek, Košler), v roce 1995 byl na stáži v Orffově institutu v Salcburku, trvale udržuje kontakty se zahraničními školami (Stuttgart, SRN a Halmstadt, Švédsko ad.).

 

Pedagogicky působí v Liberci, a to na ZŠ a ZUŠ (základní škole s rozšířenou výukou hudební výchovy v kombinaci se základní uměleckou školou – tento projekt, první v republice, uváděl do praxe), zde je nyní zástupcem ředitele pro HV a ZUŠ. V letech 1991–2000 pedagogicky působil na PF Technické univerzity v Liberci (metodika HV – instrumentální a receptivní činnosti na I. stupni základní školy, hudební nauka, dějiny hudby), deset let působil jako okresní metodik hudební výchovy. Od roku 1988 organizuje letní hudební tábory. V roce 1987 založil a dosud vede dětský vokálně instrumentální soubor Reneta. Je autorem mnoha úprav – od lidových písní přes instrumentace renesančních skladeb po hudbu 20. století (Bernstein, Gershwin, Ježek, Lennon-McCartney ad.). Ve své práci průkopnicky a vynikajícím způsobem uplatňuje moderní trendy hudební pedagogiky při respektování svébytnosti české hudebnosti. Orientuje se i na hudbu zcela současnou, spolupracuje např. s Janou Koubkovou, Lukášem Hurníkem, souborem Dama Dama apod. Soustředil se zejména na začlenění současné populární hudby do hudebněvýchovného procesu a tento trend uplatňuje v práci ve školách, ve spolupráci s pedagogickými fakultami, v lektorské činnosti (vedl po celé republice desítky seminářů pro učitele základních, středních i základních uměleckých škol) a v poslední době i v publikační aktivitě. Vedle samostatných publikací do této publikační aktivity patří i spolupráce s Jaroslavem Herdenem na publikaci Úpravy pro školní soubory (Praha 2001, UK) a na Herdenově učebnici My pozor dáme a nejen posloucháme (Praha 1997, Scientia, učebnice hudební výchovy s doložkou MŠMT ČR), dále stať Populární hudba a její místo v současné hudební výchově (sborník Populární hudba a škola, Praha 2000, UK, s. 48-51) a další drobnější materiály (časopisy Hudební výchova a Talent). V roce 1999 obdržel cenu České hudební rady za tvůrčí a příkladnou práci v oblasti hudební pedagogiky, je členem meziresortní komise Ministerstva kultury a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, subkomise pro umělecké školství, je lektorem MŠMT ČR pro schvalování učebnic a učebních textů. Od roku 2002 je předsedou Společnosti pro hudební výchovu ČR. Od roku 2006 organizátor Letní školy hudební výchovy – týdenního prázdninového kurzu pro pedagogy.

 

PhDr. VLASTA REITTEROVÁ nar. 1947 v Praze, vystudovala hudební vědu na Filozofické fakultě Karlovy univerzity (prom. hist. 1972, doktorát 1988). V letech 1968–1975 působila v divadlech (Krušnohorské divadlo Teplice, Divadlo E. F. Buriana Praha), 1972–87 (s přerušením z důvodu mateřských dovolených 1976–1983) jako dramaturgyně Kruhů přátel hudby na agentuře Pragokoncert, 1987–1997 jako knihovnice Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a 1997–2002 jako vědecká asistentka tamtéž. V letech 1998–2002 současně vedla historicko-estetický seminář na Pražské konzervatoři. V letech 2002–2008 působila jako externí pedagog v Ústavu hudební vědy na Masarykově univerzitě Brno a je členkou tamního týmu Center on Research of the Work of Alois Hába. Hlavními okruhy zájmu je oblast dějin hudby 19. a 20. století se soustředěním na hudební divadlo, židovsko-německé skladatele Čech, hudbu meziválečného období, život a dílo Aloise Háby. Spolupracuje s Českým rozhlasem (Radio 3, stanice Vltava), popularizačními i odbornými hudebními časopisy (Harmonie, Hudební rozhledy, Hudební věda, Opus musicum), hudebními slovníky (Die Musik in Geschichte und Gegenwart, Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950, Oesterreichisches Musiklexikon, Český biografický slovník, Český hudební slovník, Hudební divadlo v českých zemích). Je autorkou doprovodných textů k abonentním koncertům (Česká filharmonie, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK), festivalům (Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, Concentus Moraviae) a operním představením (Národní divadlo Praha, Státní opera Praha). Věnuje se též překladatelské, kritické a recenzní činnosti.

 

Výběr z publikací – Jiří Holubec:

 

Česká hudební teorie 20. století. (sondy do stěžejních disciplín) Acta universitatis 103, Studia Musica, UJEP Ústí n. L. 2004, ISBN 80-7044-619-6, (228 str.)

Harmonické funkce v české hudební teorii. In: K aktuálním otázkám hudební teorie a pedagogiky, UJEP Ústí n. L., 2002, str. 20-45, ISBN 80-7044-433-9

K stodvacátému výročí vydání Skuherského Harmonie. In: Živá hudba, Ústav teorie hudby HAMU Praha, 2004, str. 111-118, ISBN 80-903589-1-8

A. Tichá, M. Raková: Zpíváme a hrajeme si s nejmenšími, Portál, Praha 2007. Autor kompletní studiové nahrávky hudby na CD, které je součástí publikace (cca 70 min.), ISBN 978-80-7367-100-6

J. Holubec - J. Prchal: Moderní populární hudba ve škole. Zpíváme a hrajeme. Muzikservis Praha 1999, ISBN 99-580607-24 (celkem 87 str.)

 

Výběr z publikací – Jan Prchal:

 

Kapitoly z hudební nauky (Liberec 1993, skripta TU Liberec)

Populární hudba ve škole (Praha 1998, Muzikservis, učebnice hudební výchovy s doložkou MŠMT)

Populární hudba ve škole – zpíváme a hrajeme (s Jiřím Holubcem, Praha 1999) – Muzikservis Praha 1999, učebnice hudební výchovy s doložkou MŠMT

Cvičení pro sopránovou zobcovou flétnu (Liberec 2000, Reneta Music, cvičení v duchu populární hudby s doprovody na CD)

Slyšte, slyšte, poslouchejte (Liberec 2003, Reneta Music, metodický materiál pro poslech hudby na I. stupni základní školy)

Rytmická cvičení (Liberec 2004, Reneta Music, jednohlasá a dvojhlasá cvičení pro rytmický výcvik v hudební výchově)

Pískáme s brouky, ... a co si písknout tuhle? (Liberec 2006 a 2007, Reneta Music, metodické materiály pro zobcové flétny)

 

Výběr z publikací – Vlasta Reittererová:

 

Vier Dutzend rothe Strümpfe. Zur Rezeptionsgeschichte der Verkauften Braut von Bedřich Smetana in Wien am Ende des 19. Jahrhunderts, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften Wien, 2004 (s Hubertem Reittererem)

Oskar Nedbal a Vídeň. Několik poznámek k činnosti skladatele a dirigenta v letech 1906-1919, in: http://acta.musicologica.cz 3/2004, Ústav hudební vědy MU Brno, nestr.

Theodor Veidl a jeho operní dílo / Theodor Veidl und sein Opernwerk, Praha, Knihovna Národního divadla 2005 (s Hubertem Reittererem)

Miscellanea Smetaniana, in: Miscellanea theatralia. Sborník Adolfu Scherllovi k osmdesátinám, Divadelní ústav Praha 2005, s. 360–378 (s Hubertem Reittererem)

Das Unverwirklichte und das Unverwirklichbare in den Opern von Alois Hába, in: Traum und Wirklichkeit in Theater und Musiktheater, Salzburg/Anif 2006, s. 576-586, dtto česky in: http://acta.musicologica.cz, 3/2005, Ústav hudební vědy MU Brno, nestr.

Slovanský element a vídeňské (hudební) divadlo, in: Hojda, Zdeněk - Ottlová, Marta - Prahl, Roman (vyd.): "Slavme slavně slávu Slávóv slavných". Slovanství a česká kultura 19. století, Praha 2006, s. 291–306 (s Hubertem Reittererem).

Die Musik in Protektorat. Zwischen Mozart und Dvořák 1941, in: Andreas Wehrmeyer (vyd.): Musik im Protektorat Böhmen und Mähren (1939–1945). Fakten – Hintergründe – Historisches Umfeld, Ricordi München 2008, s. 169–192

Alois Hába – experimentátor nebo eklektik?, in: http://acta musicologica 1/2007, dtto německy in: Littera Nigro scripta manet. In honorem Jaromír Černý, KLP Praha 2009, s. 179–206

Knižní překlady – Vlasta Reittererová:

Rita Ottens – Joel Rubin: Klezmeři, H + H Praha 2003

Volkmar Braunbehrens: Mozart in Wien, H + H Praha 2006

Wolfgang Amadeus Mozart – Emanuel Schikaneder: Kouzelná flétna / Die Zauberflöte (předmluva skladatele a překlad textu Ivony Březinové), Bon Art Production 2006

Silke Leopold (vyd.): Dobré ráno, milá ženuško!, Editio Bärenreiter Praha 2006

Volkmar Braunbehrens: Salieri, H + H Praha 2007

Richard Wagner: Můj život, Národní divadlo Praha 2007

 

Nebojme se klasiky - noty, akordy, texty písní, taby

noty na klavír, noty na zpěv, akordy na kytaru, akordy na ukulele, noty na ukulele, noty na akordeon, noty tahací harmoniku, noty na altsaxofon, noty na banjo, noty na baskytaru, noty na Bb nástroje, noty na C nástroje, noty na Eb nástroje, noty na bicí nástroje, noty na cello, noty na čtyřruční klavír, noty na foukací harmoniku, noty na harfu, noty na harmoniku, noty na housle, noty na keyboard, noty na klarinet, noty na kytaru, noty na lesní roh, noty na pozoun, noty na trombón, noty na příčnou flétnu, noty na saxofon, noty na tenorsaxofon, noty na trubku, noty na varhany, noty na violu, noty na zobcovou flétnu, taby na banjo, taby na baskytaru, taby na kytaru, texty písní, noty na dobro, noty havajskou kytaru, noty na steel kytaru, noty na mandolínu, noty na kontrabas, taby na dobro, taby havajskou kytaru, taby na steel kytaru, taby na mandolínu, škola hry na kytaru, škola hry na klavír, škola hry na zobcovou flétnu, škola hry na příčnou flétnu, škola hry na fagot, škola hry na mandolínu, škola hry na banjo, škola hry na baskytaru, škola hry na saxofon, škola hry na ukulele, škola hry na pozoun, škola hry na bicí nástroje, noty na dudy, škola hry na dudy, škola hry na kontrabas, škola hry na varhany, noty na nástroje basového klíče, škola hry na trubku

Nebojme se klasiky - noty, akordy, texty písní, taby

noty na klavír, noty na zpěv, akordy na kytaru, akordy na ukulele, noty na ukulele, noty na akordeon, noty tahací harmoniku, noty na altsaxofon, noty na banjo, noty na baskytaru, noty na Bb nástroje, noty na C nástroje, noty na Eb nástroje, noty na bicí nástroje, noty na cello, noty na čtyřruční klavír, noty na foukací harmoniku, noty na harfu, noty na harmoniku, noty na housle, noty na keyboard, noty na klarinet, noty na kytaru, noty na lesní roh, noty na pozoun, noty na trombón, noty na příčnou flétnu, noty na saxofon, noty na tenorsaxofon, noty na trubku, noty na varhany, noty na violu, noty na zobcovou flétnu, taby na banjo, taby na baskytaru, taby na kytaru, texty písní, noty na dobro, noty havajskou kytaru, noty na steel kytaru, noty na mandolínu, noty na kontrabas, taby na dobro, taby havajskou kytaru, taby na steel kytaru, taby na mandolínu, škola hry na kytaru, škola hry na klavír, škola hry na zobcovou flétnu, škola hry na příčnou flétnu, škola hry na fagot, škola hry na mandolínu, škola hry na banjo, škola hry na baskytaru, škola hry na saxofon, škola hry na ukulele, škola hry na pozoun, škola hry na bicí nástroje, noty na dudy, škola hry na dudy, škola hry na kontrabas, škola hry na varhany, noty na nástroje basového klíče, škola hry na trubku