Rock  *  Pop  *  Folk  *  Country  *  Jazz  *  Blues  *  Bluegrass  *  Metal  *  Vážná hudba

Filtry

nástroje

Knihy o hudbě (2)

Luděk Zenkl


www.ceskyhudebnislovnik.cz

 

Zenkl, Luděk, hudební pedagog, muzikolog, kritik, organizátor, narozen 5. 5. 1926, Tábor.



Studoval na reálném gymnáziu v rodišti (maturita 1945) a současně se učil hře na klavír a příčnou flétnu na městské Hudební škole. Flétnu pak studoval dva roky na pražské konzervatoři a v letech 1947–51 navštěvoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy (obor ruština – hudební výchova). Zároveň absolvoval abiturientský kurz hudební teorie na Akademii múzických umění a navštěvoval také přednášky a semináře z hudební vědy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1951 se stal flétnistou v muzice Vycpálkova tanečního souboru, s nímž se zúčastnil i několika zahraničních zájezdů (Belgie, Rakousko, Maďarsko, Polsko, SSSR). Ještě před koncem studií na Pedagogické fakultě se stal asistentem na Katedře hudební výchovy u profesorů Antonína Sychry a Josefa Plavce; vyučoval zde hudebně teoretickým předmětům a intonaci a zde také obhájil disertaci Hudebnost a intonace na školách a v souborech lidové tvořivosti (PaedDr. – 1953). Necelý rok působil v koncertním jednatelství v Hradci Králové (1961/62) a pak nastoupil jako odborný asistent na Katedře hudební vědy a výchovy Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kde byl v letech 1962–73 (v roce 1969 zde dokončil kandidátskou disertaci Temperované a čisté ladění v evropské hudbě v 19. a 20. století, na jejímž základě získal titul CSc.). Tato historicko-estetická a teoreticko-akustická práce, v níž podrobně vymezil podíl antropologických a psychoakustických daností i vycvičených dovedností a návyků při vnímání, vytváření a vylaďování tónových výšek v hudební praxi, pak byla vydána tiskem (Praha 1971). V roce 1973 přešel Zenkl do Ostravy na Katedru hudební výchovy Pedagogické fakulty, kde vyučoval zvláště didaktice hudební výchovy, intonaci a sluchovou analýzu a hudební teorii. Po změně politických poměrů v roce 1989 se habilitoval (1991) a roku 1993 byl jmenován profesorem; v letech 1992–97 se stal vedoucím Katedry hudební výchovy ostravské Pedagogické fakulty. Zasedal v mnoha odborných grémiích jako člen vědeckých rad a předseda habilitačních a jmenovacích profesorských komisí i oborové rady pro Hudební teorii a pedagogiku Pedagogické fakulty Ostravské univerzity a jako školitel se věnoval vědecké výchově mnoha doktorandů a vědeckých pracovníků.


Luděk Zenkl vždy podporoval modernizační úsilí v oblasti hudební výchovy a v přípravě uči­telů. Prosazoval zásadu, že učitel hudební výchovy musí především vést aktivní hudební činnosti žáků, a proto v jeho studiu preferoval mimo jiné zvláště sbormistrovskou průpravu a hudební projevy i na veřejnosti.


Již za svého působení na olomoucké univerzitě se Zenkl věnoval problematice sociologie hudebního života českých měst. Velkou aktivitu také projevoval na poli hudební kritiky a popularizace. V letech 1976–91 vyšly celkem v osmi (resp. třech) vydáních jeho dvě významné učebnice ABC hudební nauky a ABC hudebních forem, předtím četné vysokoškolské učební texty, desítky studií a statí ve sbornících a odborných časopisech. Kritiky operních představení a koncertů publikoval spolu s popularizačními články v denním tisku i v časopisech Hudební rozhledy, Opus musicum, Estetická výchova, Hudební výchova, Hudební nástroje, Kulturní měsíčník aj. Pravidelně se aktivně zúčastňoval významných muzikolo­gických i hudebně pedagogických konferencí u nás i v zahraničí (Musica viva in schola, Janáčkiana, semináře při olomouckých Svátcích písní, nitranské a prešovské konference, kongresy ISME v Budapešti, Varšavě, Bristolu ap.).

 

Dílo


Knihy


Temperované a čisté ladění v evropské hudbě 19. 20. století (Praha 1971).
ABC hudební nauky (Praha 11971, 82003).
ABC hudebních forem (Praha l1985, 31999).
Hudební skladatel Jiří Dvořáček (Ostrava 1998).



Vysokoškolská skripta


Dnešní instrumentální soubory (Praha 1955).
Intonace, sluchová analýza a rytmus. Historické a teoretické stati (Praha 1958).
Hudební nauka pro národní školy – spoluautor V. Stuchlý (Ostrava 1976)
Hudební teorie pro studující učitelství na 1. stupni základní školy (Ostrava 1980).


Edice


Metodologické problémy hudební pedagogiky.Materiál ze semináře, uspořádaného komisí pro hudebně pedagogickou teorii a výzkum Československé společnosti pro hudební výchovu 4. – 6. 12. 1968 (Praha 1969).
Hudební sociologie a výchova. Materiály ze semináře o využití hudební sociologie v rámci přípravy učitelů hudební výchovy na pedagogických fakultách, který se konal 10. 9. 1981 v Ostravě (Praha 1982 – spolu s Milošem Chybou).

Studie a stati (výběr)


Die Ausbildung der Musiklehrer in der ČSR (Musik in der Schule 1959, č. 4, s.181–183).
Pověry a problémy intonace (Hudební rozhledy 17, 1964, č. 18, s. 712–714).
Hudební výchova po orffovsku (Hudební rozhledy 19, 1966, č. 16, s. 484–487).
Hudební sociologie a hudebně pedagogická praxe (Otázky hudební sociologie, Praha 1967, s. 113–120).
Z prehistorie Čs. společnosti pro hudební výchovu (Ročenka Československé společnosti pro hudební výchovu za rok 1967, Praha 1968, s. 68).
Předmluva ke sborníku Metodologické problémy hudební pedagogiky (Sborník z konference Metodologické problémy hudební pedagogiky, Olomouc 1968, Praha 1969).
Přirozené ladění a sborový zpěv (Sborník Pedagogické fakulty univerzity J. E. Purkyně v Brně – k 65. narozeninám prof. Dr. Františka Lýska, Brno 1969, s. 32–37).
Modální intonační metoda (Sborník prací Pedagogické fakulty v Ostravě, řada D, 1971, s. 13–18).
K sociologii hudební Opavy (Opus musicum 3, 1971, č. 5–6, s. 159–162).
Regionální aspekt v operní kritice (sborník O socialistické kultuře a regionalismu, Olomouc 1972, s. 101–103).
Beitrag zur Theorie der temperierten und reinen Stimmung (Colloquium musica bohemica et europaea. Mezinárodní hudební festival Brno 1972, s. 443–447).
Das Publikum des Musiktheaters in der ČSSR (International Review of the Aesthetics and Sociology. Akademy of Music Zagreb, 1972, sv. II, č. 1, s. 129–132).
Psychologická problematika improvizace doprovodů lidových písní (sborník Doprovody lidových písní a jejich improvizace, České Budějovice 1974, s. 109–127).
Helmholtzovo pojetí konsonance a česká hudební teorie (Hudební věda 12, 1975, č.4, s. 328–350).
Přínos k rozvoji české muzikologie. K šedesátinám Vladimíra Gregora (Časopis Slezského muzea v Opavě, série B, 1976, s. 165–182).
Pojetí a dramaturgie koncertů pro učňovskou mládež (sborník Koncerty pro školní mládež, Ostrava 1979, s. 20–30).
Nové pojetí hudební výchovy na základní škole (Hudební rozhledy 33, 1980, č. 10, s. 467–470).
Učňovská mládež a hudební výchova (Estetická výchova 22, 1982, č. 3, s. 63–65).
Normy přesné intonace v současné hudební interpretaci (sborník ze semináře Svátků písní Teoretické problémy dětské sborové intonace, Olomouc 1982, s. 106–110).
K náplni předmětu Úvod do hudební sociologie na katedrách hudební výchovy (Hudební sociologie a hudební výchova, Praha 1982, s.149–179).
Vůdčí zjev slezské a severomoravské muzikologie. K nedožitým sedmdesátinám Vladimíra Gregora (Časopis Slezského muzea v Opavě, série B, 1986, s. 73–79).
Počátky vědecké práce na ostravské katedře hudební výchovy (Sborník prací Pedagogické fakulty v Ostravě, série D, 1986, s. 141–148).
Hudební skladby věnované památce Marie Kudeříkové (Téma osvobození v české a slovenské hudbě po roce 1945, Ostrava 1986, s. 74–79).
Nové možnosti rozezpívání pěvecky nerozvinutých žáků (Estetická výchova 29, 1989, č. 6, s. 47–49).
Jak mi zní – medailon skladatele Milana Báchorka (Opus musicum 22, 1990, č. 1, s. 21– 24).
Lidová píseň stále živá (in: Jan Rokyta, Ivo Stolařík a Luděk Zenkl: Jak zpívat lidové
Písně, Ostrava 1990, s.113–119; 2. vyd. v rámci sborníku Lidová píseň a hudební výchova, Olomouc 1997, s. 93–188).
Komenský jako hudební téma (Opus musicum 24, 1992, č. 3, s. 65–73).
Sborový cyklus Otázky Jiřího Dvořáčka. (sborník Muzikologické studie 2, Ostrava 1993, s. 71–82).
Láska na první poslech (Hudební výchova 3, 1993/94, č. 3, s. 39–40).
Učitelství hudby nebo hudební výchovy (Musica viva in schola XII, Brno 1994, s. 27–30).
Přípravný zpěv - šance pro nezpěváčky (Hudební výchova 6, 1996/97, č. 1, s. 3).
Systematický výcvik a tvořivé hry v hudební výchově (sborník K problematice současných hudebně výchovných metod a koncepcí, Olomouc 1998, s. 51–52).
Život není fráze. Recenze knihy pamětí Iva Stolaříka (Opus musicum 24, 2002,
č. 4, s. 65–66).
Podněty pro rozvoj tonálního cítění a intonačně čistého zpěvu. Hudební výchova 11, 2002, č. 3, s. 45–47).
Zpěv s alikvotními tóny (sborník z muzikologické konference Janáčkiana 2002 v Ostravě, Ostrava 2002, s. 176–177).
Hudební výchova před 50 lety (Hudební výchova 12, 2003, č. 4, s. 61–62.
Muzikologické aktivity v Olomouci šedesátých let 20. století (sborník Hudba v Olomouci – Historie a současnost I, Olomouc 2003, s. 139–143).
Přínos Karla Janečka široké hudební vzdělanosti (Živá hudba, 2003, Praha 2004, s. 39– 41).
Učíme zpívat podle not (Hudební výchova 13, 2004, č. l, s. 2–4, č. 2, s. 22–23, č. 3, s. 41–42).
Nezapomínaný Oskar Nedbal (Sborník Česká hudba 2004 z 27. ročníku muzikologické konference Janáčkiana v Ostravě, Praha 2004, s. 56–60).
František Lýsek a hudebněpedagogické konference na téma Vokální podnět a reakce žáka (Česká hudba 2004, Praha 2004, s. 103–105).
Dvojhlasý zpěv s alikvotními tóny (sborník z konference Vokální tvorba a Rok české hudby 2004 na Pedagogické fakultě Západočeské univerzity v Plzni, Plzeň 2004, s.136–137).
Hudební přínos dětských písní v metodických publikacích Evy Jenčkové (sborník z konference Vokální tvorba a Rok české hudby 2004 na Pedagogické fakultě Západočeské univerzity v Plzni, Plzeň 2004, s. 144–148).
Robert Smetana a jeho žák Vladimír Hudec (Hudba v Olomouci – Historie a současnost II, Olomouc 2004, s. 73–77).
Počátky doktorského studia v oboru Hudební teorie a pedagogika. K 10. výročí zahájení doktorského studia na Pedagogické fakultě Ostravské univerzity (Sborník prací Pedagogické fakulty Ostravské univerzity, řada U-5, Ostrava 2005, s. 83–89).
Přelomové mezníky ve struktuře a obsahu československé hudební výchovy do roku 2000 (sborník Hudobná výchova včera a dnes – Ars sonant 2005, Nitra 2005, s. 6–11).
Přínos význačných letošních jubilantů PaedDr. Miroslava Petráše (90) a prof. Lumíra Pivovarského (75) nejen ostravské katedře hudební výchovy (sborník Česká hudební pedagogika a vzdělávání dospělých na počátku 21. století, Praha 2006, s. 132–139).
Některé aktuální podněty z prací Libora Melkuse dnešní hudební pedagogice (Hudební věda a výchova 10, AUPO – Musica VIII, Olomouc 2006, s. 63–64).
Literatura
I. Lexika
ČSHS.
Slovník českých sbormistrů II (Praha 1982).
HSPK.
Kdo je kdo. Osobnosti české současnosti. (Praha 2002).



II. Ostatní


a) K životním jubileím, diplomové práce a studie


Gregor, Vladimír: Ve službách estetické výchovy obyvatel Ostravska. K šedesátinám
PaedDr. Luďka Zenkla, CSc. (Časopis Slezského muzea v Opavě, 1986, B-35, s.189–192).
Mazurek, Jan: Luděk Zenkl /* 5. 5. 1926 Tábor/ (Kulturní měsíčník 4, 1986, č. 5, s. 52).
KS (= Steinmetz, Karel): Jubilant prof. Luděk Zenkl (Hudební výchova 5, 1995/96, č. 4, s. 68).
Mazurek, Jan: Panu profesoru Luďku Zenklovi k jeho životnímu jubileu (Svoboda, 4. 5. 1996, s. 13).
Steinmetz, Karel: Hudební pedagog Luděk Zenkl pětasedmdesátníkem (Sborník Ostrava 20, Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska, Šenov u Ostravy 2001, s. 507–512).
Mitáčková, Pavla: Profesor Luděk Zenkl (Diplomová práce, Filozofická fakulta Ostravské univerzity, Ostrava 2002).
Jenčková, Eva: Hudební pedagog Luděk Zenkl (sborník Hudební pedagogika s vzdělávání dospělých na počátku 21. století – Janáčkiana 2006, Praha 2006, s. 121–127).
Mazurek, Jan: Přínos Luďka Zenkla hudební kultuře na Ostravsku (Sborník z konference Brandýs nad Labem, Praha 2007 – v tisku).

b) Recenze knich (výběr)


Špelda, Antonín: Temperované a čisté ladění v hudbě 19. a 20. století. (Hudební nástroje 8, 1971, č. 6, s. 212–213).
Štědroň, Miloš: Temperované a čisté ladění v evropské hudbě 19. a 20. století. (Opus musicum 3, 1971, č. 9–10, s. 316–317).
/lm/: Luděk Zenkl, ABC hudebních forem (Opus musicum 17, 1985, č. 10, s.VI).
Slavický, Milan: Luděk Zenkl, ABC hudebních forem (Hudební věda 21, 1986, č. 2, s. 186–187).

Karel Steinmetz

 

www.ceskyhudebnislovnik.cz

 

Zenkl, Luděk, hudební pedagog, muzikolog, kritik, organizátor, narozen 5. 5. 1926, Tábor.



Studoval na reálném gymnáziu v rodišti (maturita 1945) a současně se učil hře na klavír a příčnou flétnu na městské Hudební škole. Flétnu pak studoval dva roky na pražské konzervatoři a v letech 1947–51 navštěvoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy (obor ruština – hudební výchova). Zároveň absolvoval abiturientský kurz hudební teorie na Akademii múzických umění a navštěvoval také přednášky a semináře z hudební vědy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1951 se stal flétnistou v muzice Vycpálkova tanečního souboru, s nímž se zúčastnil i několika zahraničních zájezdů (Belgie, Rakousko, Maďarsko, Polsko, SSSR). Ještě před koncem studií na Pedagogické fakultě se stal asistentem na Katedře hudební výchovy u profesorů Antonína Sychry a Josefa Plavce; vyučoval zde hudebně teoretickým předmětům a intonaci a zde také obhájil disertaci Hudebnost a intonace na školách a v souborech lidové tvořivosti (PaedDr. – 1953). Necelý rok působil v koncertním jednatelství v Hradci Králové (1961/62) a pak nastoupil jako odborný asistent na Katedře hudební vědy a výchovy Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kde byl v letech 1962–73 (v roce 1969 zde dokončil kandidátskou disertaci Temperované a čisté ladění v evropské hudbě v 19. a 20. století, na jejímž základě získal titul CSc.). Tato historicko-estetická a teoreticko-akustická práce, v níž podrobně vymezil podíl antropologických a psychoakustických daností i vycvičených dovedností a návyků při vnímání, vytváření a vylaďování tónových výšek v hudební praxi, pak byla vydána tiskem (Praha 1971). V roce 1973 přešel Zenkl do Ostravy na Katedru hudební výchovy Pedagogické fakulty, kde vyučoval zvláště didaktice hudební výchovy, intonaci a sluchovou analýzu a hudební teorii. Po změně politických poměrů v roce 1989 se habilitoval (1991) a roku 1993 byl jmenován profesorem; v letech 1992–97 se stal vedoucím Katedry hudební výchovy ostravské Pedagogické fakulty. Zasedal v mnoha odborných grémiích jako člen vědeckých rad a předseda habilitačních a jmenovacích profesorských komisí i oborové rady pro Hudební teorii a pedagogiku Pedagogické fakulty Ostravské univerzity a jako školitel se věnoval vědecké výchově mnoha doktorandů a vědeckých pracovníků.


Luděk Zenkl vždy podporoval modernizační úsilí v oblasti hudební výchovy a v přípravě uči­telů. Prosazoval zásadu, že učitel hudební výchovy musí především vést aktivní hudební činnosti žáků, a proto v jeho studiu preferoval mimo jiné zvláště sbormistrovskou průpravu a hudební projevy i na veřejnosti.


Již za svého působení na olomoucké univerzitě se Zenkl věnoval problematice sociologie hudebního života českých měst. Velkou aktivitu také projevoval na poli hudební kritiky a popularizace. V letech 1976–91 vyšly celkem v osmi (resp. třech) vydáních jeho dvě významné učebnice ABC hudební nauky a ABC hudebních forem, předtím četné vysokoškolské učební texty, desítky studií a statí ve sbornících a odborných časopisech. Kritiky operních představení a koncertů publikoval spolu s popularizačními články v denním tisku i v časopisech Hudební rozhledy, Opus musicum, Estetická výchova, Hudební výchova, Hudební nástroje, Kulturní měsíčník aj. Pravidelně se aktivně zúčastňoval významných muzikolo­gických i hudebně pedagogických konferencí u nás i v zahraničí (Musica viva in schola, Janáčkiana, semináře při olomouckých Svátcích písní, nitranské a prešovské konference, kongresy ISME v Budapešti, Varšavě, Bristolu ap.).

 

Dílo


Knihy


Temperované a čisté ladění v evropské hudbě 19. 20. století (Praha 1971).
ABC hudební nauky (Praha 11971, 82003).
ABC hudebních forem (Praha l1985, 31999).
Hudební skladatel Jiří Dvořáček (Ostrava 1998).



Vysokoškolská skripta


Dnešní instrumentální soubory (Praha 1955).
Intonace, sluchová analýza a rytmus. Historické a teoretické stati (Praha 1958).
Hudební nauka pro národní školy – spoluautor V. Stuchlý (Ostrava 1976)
Hudební teorie pro studující učitelství na 1. stupni základní školy (Ostrava 1980).


Edice


Metodologické problémy hudební pedagogiky.Materiál ze semináře, uspořádaného komisí pro hudebně pedagogickou teorii a výzkum Československé společnosti pro hudební výchovu 4. – 6. 12. 1968 (Praha 1969).
Hudební sociologie a výchova. Materiály ze semináře o využití hudební sociologie v rámci přípravy učitelů hudební výchovy na pedagogických fakultách, který se konal 10. 9. 1981 v Ostravě (Praha 1982 – spolu s Milošem Chybou).

Studie a stati (výběr)


Die Ausbildung der Musiklehrer in der ČSR (Musik in der Schule 1959, č. 4, s.181–183).
Pověry a problémy intonace (Hudební rozhledy 17, 1964, č. 18, s. 712–714).
Hudební výchova po orffovsku (Hudební rozhledy 19, 1966, č. 16, s. 484–487).
Hudební sociologie a hudebně pedagogická praxe (Otázky hudební sociologie, Praha 1967, s. 113–120).
Z prehistorie Čs. společnosti pro hudební výchovu (Ročenka Československé společnosti pro hudební výchovu za rok 1967, Praha 1968, s. 68).
Předmluva ke sborníku Metodologické problémy hudební pedagogiky (Sborník z konference Metodologické problémy hudební pedagogiky, Olomouc 1968, Praha 1969).
Přirozené ladění a sborový zpěv (Sborník Pedagogické fakulty univerzity J. E. Purkyně v Brně – k 65. narozeninám prof. Dr. Františka Lýska, Brno 1969, s. 32–37).
Modální intonační metoda (Sborník prací Pedagogické fakulty v Ostravě, řada D, 1971, s. 13–18).
K sociologii hudební Opavy (Opus musicum 3, 1971, č. 5–6, s. 159–162).
Regionální aspekt v operní kritice (sborník O socialistické kultuře a regionalismu, Olomouc 1972, s. 101–103).
Beitrag zur Theorie der temperierten und reinen Stimmung (Colloquium musica bohemica et europaea. Mezinárodní hudební festival Brno 1972, s. 443–447).
Das Publikum des Musiktheaters in der ČSSR (International Review of the Aesthetics and Sociology. Akademy of Music Zagreb, 1972, sv. II, č. 1, s. 129–132).
Psychologická problematika improvizace doprovodů lidových písní (sborník Doprovody lidových písní a jejich improvizace, České Budějovice 1974, s. 109–127).
Helmholtzovo pojetí konsonance a česká hudební teorie (Hudební věda 12, 1975, č.4, s. 328–350).
Přínos k rozvoji české muzikologie. K šedesátinám Vladimíra Gregora (Časopis Slezského muzea v Opavě, série B, 1976, s. 165–182).
Pojetí a dramaturgie koncertů pro učňovskou mládež (sborník Koncerty pro školní mládež, Ostrava 1979, s. 20–30).
Nové pojetí hudební výchovy na základní škole (Hudební rozhledy 33, 1980, č. 10, s. 467–470).
Učňovská mládež a hudební výchova (Estetická výchova 22, 1982, č. 3, s. 63–65).
Normy přesné intonace v současné hudební interpretaci (sborník ze semináře Svátků písní Teoretické problémy dětské sborové intonace, Olomouc 1982, s. 106–110).
K náplni předmětu Úvod do hudební sociologie na katedrách hudební výchovy (Hudební sociologie a hudební výchova, Praha 1982, s.149–179).
Vůdčí zjev slezské a severomoravské muzikologie. K nedožitým sedmdesátinám Vladimíra Gregora (Časopis Slezského muzea v Opavě, série B, 1986, s. 73–79).
Počátky vědecké práce na ostravské katedře hudební výchovy (Sborník prací Pedagogické fakulty v Ostravě, série D, 1986, s. 141–148).
Hudební skladby věnované památce Marie Kudeříkové (Téma osvobození v české a slovenské hudbě po roce 1945, Ostrava 1986, s. 74–79).
Nové možnosti rozezpívání pěvecky nerozvinutých žáků (Estetická výchova 29, 1989, č. 6, s. 47–49).
Jak mi zní – medailon skladatele Milana Báchorka (Opus musicum 22, 1990, č. 1, s. 21– 24).
Lidová píseň stále živá (in: Jan Rokyta, Ivo Stolařík a Luděk Zenkl: Jak zpívat lidové
Písně, Ostrava 1990, s.113–119; 2. vyd. v rámci sborníku Lidová píseň a hudební výchova, Olomouc 1997, s. 93–188).
Komenský jako hudební téma (Opus musicum 24, 1992, č. 3, s. 65–73).
Sborový cyklus Otázky Jiřího Dvořáčka. (sborník Muzikologické studie 2, Ostrava 1993, s. 71–82).
Láska na první poslech (Hudební výchova 3, 1993/94, č. 3, s. 39–40).
Učitelství hudby nebo hudební výchovy (Musica viva in schola XII, Brno 1994, s. 27–30).
Přípravný zpěv - šance pro nezpěváčky (Hudební výchova 6, 1996/97, č. 1, s. 3).
Systematický výcvik a tvořivé hry v hudební výchově (sborník K problematice současných hudebně výchovných metod a koncepcí, Olomouc 1998, s. 51–52).
Život není fráze. Recenze knihy pamětí Iva Stolaříka (Opus musicum 24, 2002,
č. 4, s. 65–66).
Podněty pro rozvoj tonálního cítění a intonačně čistého zpěvu. Hudební výchova 11, 2002, č. 3, s. 45–47).
Zpěv s alikvotními tóny (sborník z muzikologické konference Janáčkiana 2002 v Ostravě, Ostrava 2002, s. 176–177).
Hudební výchova před 50 lety (Hudební výchova 12, 2003, č. 4, s. 61–62.
Muzikologické aktivity v Olomouci šedesátých let 20. století (sborník Hudba v Olomouci – Historie a současnost I, Olomouc 2003, s. 139–143).
Přínos Karla Janečka široké hudební vzdělanosti (Živá hudba, 2003, Praha 2004, s. 39– 41).
Učíme zpívat podle not (Hudební výchova 13, 2004, č. l, s. 2–4, č. 2, s. 22–23, č. 3, s. 41–42).
Nezapomínaný Oskar Nedbal (Sborník Česká hudba 2004 z 27. ročníku muzikologické konference Janáčkiana v Ostravě, Praha 2004, s. 56–60).
František Lýsek a hudebněpedagogické konference na téma Vokální podnět a reakce žáka (Česká hudba 2004, Praha 2004, s. 103–105).
Dvojhlasý zpěv s alikvotními tóny (sborník z konference Vokální tvorba a Rok české hudby 2004 na Pedagogické fakultě Západočeské univerzity v Plzni, Plzeň 2004, s.136–137).
Hudební přínos dětských písní v metodických publikacích Evy Jenčkové (sborník z konference Vokální tvorba a Rok české hudby 2004 na Pedagogické fakultě Západočeské univerzity v Plzni, Plzeň 2004, s. 144–148).
Robert Smetana a jeho žák Vladimír Hudec (Hudba v Olomouci – Historie a současnost II, Olomouc 2004, s. 73–77).
Počátky doktorského studia v oboru Hudební teorie a pedagogika. K 10. výročí zahájení doktorského studia na Pedagogické fakultě Ostravské univerzity (Sborník prací Pedagogické fakulty Ostravské univerzity, řada U-5, Ostrava 2005, s. 83–89).
Přelomové mezníky ve struktuře a obsahu československé hudební výchovy do roku 2000 (sborník Hudobná výchova včera a dnes – Ars sonant 2005, Nitra 2005, s. 6–11).
Přínos význačných letošních jubilantů PaedDr. Miroslava Petráše (90) a prof. Lumíra Pivovarského (75) nejen ostravské katedře hudební výchovy (sborník Česká hudební pedagogika a vzdělávání dospělých na počátku 21. století, Praha 2006, s. 132–139).
Některé aktuální podněty z prací Libora Melkuse dnešní hudební pedagogice (Hudební věda a výchova 10, AUPO – Musica VIII, Olomouc 2006, s. 63–64).
Literatura
I. Lexika
ČSHS.
Slovník českých sbormistrů II (Praha 1982).
HSPK.
Kdo je kdo. Osobnosti české současnosti. (Praha 2002).



II. Ostatní


a) K životním jubileím, diplomové práce a studie


Gregor, Vladimír: Ve službách estetické výchovy obyvatel Ostravska. K šedesátinám
PaedDr. Luďka Zenkla, CSc. (Časopis Slezského muzea v Opavě, 1986, B-35, s.189–192).
Mazurek, Jan: Luděk Zenkl /* 5. 5. 1926 Tábor/ (Kulturní měsíčník 4, 1986, č. 5, s. 52).
KS (= Steinmetz, Karel): Jubilant prof. Luděk Zenkl (Hudební výchova 5, 1995/96, č. 4, s. 68).
Mazurek, Jan: Panu profesoru Luďku Zenklovi k jeho životnímu jubileu (Svoboda, 4. 5. 1996, s. 13).
Steinmetz, Karel: Hudební pedagog Luděk Zenkl pětasedmdesátníkem (Sborník Ostrava 20, Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska, Šenov u Ostravy 2001, s. 507–512).
Mitáčková, Pavla: Profesor Luděk Zenkl (Diplomová práce, Filozofická fakulta Ostravské univerzity, Ostrava 2002).
Jenčková, Eva: Hudební pedagog Luděk Zenkl (sborník Hudební pedagogika s vzdělávání dospělých na počátku 21. století – Janáčkiana 2006, Praha 2006, s. 121–127).
Mazurek, Jan: Přínos Luďka Zenkla hudební kultuře na Ostravsku (Sborník z konference Brandýs nad Labem, Praha 2007 – v tisku).

b) Recenze knich (výběr)


Špelda, Antonín: Temperované a čisté ladění v hudbě 19. a 20. století. (Hudební nástroje 8, 1971, č. 6, s. 212–213).
Štědroň, Miloš: Temperované a čisté ladění v evropské hudbě 19. a 20. století. (Opus musicum 3, 1971, č. 9–10, s. 316–317).
/lm/: Luděk Zenkl, ABC hudebních forem (Opus musicum 17, 1985, č. 10, s.VI).
Slavický, Milan: Luděk Zenkl, ABC hudebních forem (Hudební věda 21, 1986, č. 2, s. 186–187).

Karel Steinmetz

 

Luděk Zenkl: ABC hudební nauky

Luděk Zenkl: ABC hudební nauky

Luděk Zenkl: ABC hudebních forem

Luděk Zenkl: ABC hudebních forem

Luděk Zenkl - noty, akordy, texty písní, taby

noty na klavír, noty na zpěv, akordy na kytaru, akordy na ukulele, noty na ukulele, noty na akordeon, noty tahací harmoniku, noty na altsaxofon, noty na banjo, noty na baskytaru, noty na Bb nástroje, noty na C nástroje, noty na Eb nástroje, noty na bicí nástroje, noty na cello, noty na čtyřruční klavír, noty na foukací harmoniku, noty na harfu, noty na harmoniku, noty na housle, noty na keyboard, noty na klarinet, noty na kytaru, noty na lesní roh, noty na pozoun, noty na trombón, noty na příčnou flétnu, noty na saxofon, noty na tenorsaxofon, noty na trubku, noty na varhany, noty na violu, noty na zobcovou flétnu, taby na banjo, taby na baskytaru, taby na kytaru, texty písní, noty na dobro, noty havajskou kytaru, noty na steel kytaru, noty na mandolínu, noty na kontrabas, taby na dobro, taby havajskou kytaru, taby na steel kytaru, taby na mandolínu, škola hry na kytaru, škola hry na klavír, škola hry na zobcovou flétnu, škola hry na příčnou flétnu, škola hry na fagot, škola hry na mandolínu, škola hry na banjo, škola hry na baskytaru, škola hry na saxofon, škola hry na ukulele, škola hry na pozoun, škola hry na bicí nástroje, noty na dudy, škola hry na dudy, škola hry na kontrabas, škola hry na varhany, noty na nástroje basového klíče, škola hry na trubku

Luděk Zenkl - noty, akordy, texty písní, taby

noty na klavír, noty na zpěv, akordy na kytaru, akordy na ukulele, noty na ukulele, noty na akordeon, noty tahací harmoniku, noty na altsaxofon, noty na banjo, noty na baskytaru, noty na Bb nástroje, noty na C nástroje, noty na Eb nástroje, noty na bicí nástroje, noty na cello, noty na čtyřruční klavír, noty na foukací harmoniku, noty na harfu, noty na harmoniku, noty na housle, noty na keyboard, noty na klarinet, noty na kytaru, noty na lesní roh, noty na pozoun, noty na trombón, noty na příčnou flétnu, noty na saxofon, noty na tenorsaxofon, noty na trubku, noty na varhany, noty na violu, noty na zobcovou flétnu, taby na banjo, taby na baskytaru, taby na kytaru, texty písní, noty na dobro, noty havajskou kytaru, noty na steel kytaru, noty na mandolínu, noty na kontrabas, taby na dobro, taby havajskou kytaru, taby na steel kytaru, taby na mandolínu, škola hry na kytaru, škola hry na klavír, škola hry na zobcovou flétnu, škola hry na příčnou flétnu, škola hry na fagot, škola hry na mandolínu, škola hry na banjo, škola hry na baskytaru, škola hry na saxofon, škola hry na ukulele, škola hry na pozoun, škola hry na bicí nástroje, noty na dudy, škola hry na dudy, škola hry na kontrabas, škola hry na varhany, noty na nástroje basového klíče, škola hry na trubku