Rock  *  Pop  *  Folk  *  Country  *  Jazz  *  Blues  *  Bluegrass  *  Metal  *  Vážná hudba

Filtry

nástroje

Melodická linka (6)

Karel Jaromír Erben


Karel Jaromír Erben (Z Wikipedie, otevřené encyklopedie)
 

Karel Jaromír Erben (7. listopadu 1811, Miletín u Hořic v Podkrkonoší (okres Jičín) – 21. listopadu 1870, Praha) byl český historik, právník, archivář, spisovatel, básník, překladatel a sběratel českých lidových písní a pohádek; představitel literárního romantismu.

 

Život

 

7. listopadu 1811 se narodila miletínskému obuvnickému mistru a jeho ženě dvojčata – synové Karel a Jan. Jana brzy ale dostihl osud podobný jako oba jeho předchozí bratry – za necelé dva měsíce zemřel. Ze všech dětí přežil pouze Karel. Ale Anna, jeho matka, měla velmi chatrné zdraví a Karel po ní zdědil náchylnost k tuberkulóze. Anna porodila celkem devět dětí, ale vysokého věku se dožil pouze Karel a jeho o pět let mladší sestra Josefka.

 

Karel měl od malička velký cit pro hudbu, ke vzdělání a učenosti jej vedli dědeček a strýc z matčiny strany. Matka si moc přála, aby se z jejího jediného syna stal učitel. Její přání se sice nesplnilo, ale ve svých šedesáti pěti letech umírala s vědomím, že dala národu velkého básníka. V roce 1821 přišel na miletínskou faru mladý farář Jan Arnold, který přemluvil Karlovy rodiče, aby syna poslali na vyšší studium. Díky faráři se Karel dostal na gymnázium do Hradce Králové.

 

Od roku 1831 začal studovat filosofii a později práva v Praze, díky Vrchnostenšským úředníkům, kteří se na Karlovo, alespoň částečné studium skládali. Když bylo Karlovi 24 let, poznal při ochotnických představeních 17letou Betynku Mečířovou. Věnoval jí i nějaké milostné básně. V 26 letech měl Karel vystudována práva a před sebou nejistou existenci. Dlouhá léta pracoval bez nároku na mzdu, zdrojem obživy se opět staly, jako při studiích, soukromé hodiny hudby. I v této situaci se Karel rozhodl pro svatbu s Betynkou, která mu později porodila dvě dcery – Blaženu a Ladislavu.

 

Roku 1837 se stal praktikantem u hrdelního soudu při pražském magistrátu, o rok později (1838) nastoupil k pražskému fiskálnímu úřadu. Od roku 1843 se stal spolupracovníkem F. Palackého v Národním muzeu. Karel Jaromír Erben měl za úkol prozkoumávat a třídit mimopražské archívy (Tábor, Domažlice…). Při této činnosti se mu dařilo přesvědčit řadu měst, aby některé písemnosti darovala Národnímu muzeu.

 

Roku 1848 se stal redaktorem Pražských novin; této funkce se vzdal po vydání ústavy (březen 1849). V roce 1850 se stal sekretářem a archivářem Národního muzea. Na tuto funkci po necelém roce (1851) rezignoval a stal se archivářem města Prahy. Lze říct, že to byl právě Karel Jaromír Erben, kdo pražský archív konečně uspořádal. O pět let později jeho žena onemocněla rakovinou prsních žláz a na jaře roku 1857 zemřela. Erben se v únoru 1859 opět oženil, vzal si Žofii Mastnou, dceru kupce z Lomnice nad Popelkou.

 

V roce 1861 se spolu s Rudolfem Thurn-Taxis a Janem Jeřábkem podílel na založení dodnes fungujícího časopisu Právník[1], kde se jeden z jeho prvních článků věnoval Svatováclavské smlouvě[2].

 

Roku 1867 se účastnil Moskevské výstavy. Onemocněl plicní nemocí, později i tuberkulózou. V jednu hodinu v noci 21. listopadu 1870 pak zemřel. Svůj majetek odkázal všem rovným dílem, ale Žofie se svého dílu vzdala ve prospěch svých nevlastních dcer. Tři dny po smrti byl Erben zvolen čestným členem Jihoslovanské akademie věd a umění v Záhřebu. Jeho zetěm byl historik Antonín Rezek.


Dílo
 

Těžiště svého odborného zájmu Erben spatřoval v edicích folklórních materiálů, především českých lidových písní. Srovnával jejich varianty a vyhledával mezi nimi text, který nejlépe odpovídá předpokládanému původnímu tvaru. Na písně se díval jako na zpívané texty, přihlížel proto i k nápěvům, které rovněž vydával. Erben neuznával vzpoury proti osudu, uctíval daný řád. V jeho básních se opakují témata viny a trestu.

 

* Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních (1865) – jakási „slovanská čítanka“ (k dispozici online)
* Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských (1869) – „slovanská čítanka“ ve zkrácené úpravě a v českém překladě
* Kytice z pověstí národních (1853, rozšířené vydání 1861) – jediná sbírka básní, kterou vydal; podkladem Kytice jsou staré české lidové báje
* Písně národní v Čechách- obsahuje 500 písní
* Prostonárodní české písně a říkadla (1864) – pětidílná sbírka folklóru z Čech. Toto dílo je velmi ovlivněno romantismem, ten předpokládal, že lidová slovesnost je projevem nedochovaného prastarého mýtu, který vyjadřuje jakousi národní povahu (charakter). Tento mýtus měl vyjadřovat ucelený soubor představ o vztazích mezi lidmi navzájem a mezi lidmi a přírodou. Karel Jaromír Erben se tento mýtus pokoušel znovu sestavit.¨


* České pohádky

 

Erben se nespokojil s tím, že by lidovou tvorbu pouze sbíral, snažil se ji kriticky zkoumat a tím ji i ovlivňovat.

 

* Mladší bratr – vlastenecké dílo
* Večer – vlastenecké dílo
* Tulák
* Na hřbitově

 

K jeho sběratelské činnosti je vhodné dodat, že sbíral lidové písničky, říkadla, pohádky atd. pouze z Čech, nikoliv na Moravě. Tam působil především František Sušil.


Historická díla

 

* Rukopis musejní letopisů Kosmových
* Ondřej Puklice ze Vstruh
* Příspěvky k dějepisu českému, sebrané ze starých letopisů ruských
* Měsíčník hodin staročeských na Staroměstské radnici
* Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae – Výtahy listin Čech a Moravy. Dílo se zabývá nejstaršími českými a moravskými listinami do roku 1253, tj. smrti Václava I. Pravděpodobně jeho nejvýznamnější práce z oblasti historie.
* Sebrané spisy Jana Husa

 

Napsal vědecká pojednání k legendě o svaté Kateřině, Tomáši Štítném, J. A. Komenském.

 

Dále vydal několik starších českých děl, podílel se na překladech Soudního a konkursního řádu a Občanského zákoníku.

 

Karel Jaromír Erben (Z Wikipedie, otevřené encyklopedie)
 

Karel Jaromír Erben (7. listopadu 1811, Miletín u Hořic v Podkrkonoší (okres Jičín) – 21. listopadu 1870, Praha) byl český historik, právník, archivář, spisovatel, básník, překladatel a sběratel českých lidových písní a pohádek; představitel literárního romantismu.

 

Život

 

7. listopadu 1811 se narodila miletínskému obuvnickému mistru a jeho ženě dvojčata – synové Karel a Jan. Jana brzy ale dostihl osud podobný jako oba jeho předchozí bratry – za necelé dva měsíce zemřel. Ze všech dětí přežil pouze Karel. Ale Anna, jeho matka, měla velmi chatrné zdraví a Karel po ní zdědil náchylnost k tuberkulóze. Anna porodila celkem devět dětí, ale vysokého věku se dožil pouze Karel a jeho o pět let mladší sestra Josefka.

 

Karel měl od malička velký cit pro hudbu, ke vzdělání a učenosti jej vedli dědeček a strýc z matčiny strany. Matka si moc přála, aby se z jejího jediného syna stal učitel. Její přání se sice nesplnilo, ale ve svých šedesáti pěti letech umírala s vědomím, že dala národu velkého básníka. V roce 1821 přišel na miletínskou faru mladý farář Jan Arnold, který přemluvil Karlovy rodiče, aby syna poslali na vyšší studium. Díky faráři se Karel dostal na gymnázium do Hradce Králové.

 

Od roku 1831 začal studovat filosofii a později práva v Praze, díky Vrchnostenšským úředníkům, kteří se na Karlovo, alespoň částečné studium skládali. Když bylo Karlovi 24 let, poznal při ochotnických představeních 17letou Betynku Mečířovou. Věnoval jí i nějaké milostné básně. V 26 letech měl Karel vystudována práva a před sebou nejistou existenci. Dlouhá léta pracoval bez nároku na mzdu, zdrojem obživy se opět staly, jako při studiích, soukromé hodiny hudby. I v této situaci se Karel rozhodl pro svatbu s Betynkou, která mu později porodila dvě dcery – Blaženu a Ladislavu.

 

Roku 1837 se stal praktikantem u hrdelního soudu při pražském magistrátu, o rok později (1838) nastoupil k pražskému fiskálnímu úřadu. Od roku 1843 se stal spolupracovníkem F. Palackého v Národním muzeu. Karel Jaromír Erben měl za úkol prozkoumávat a třídit mimopražské archívy (Tábor, Domažlice…). Při této činnosti se mu dařilo přesvědčit řadu měst, aby některé písemnosti darovala Národnímu muzeu.

 

Roku 1848 se stal redaktorem Pražských novin; této funkce se vzdal po vydání ústavy (březen 1849). V roce 1850 se stal sekretářem a archivářem Národního muzea. Na tuto funkci po necelém roce (1851) rezignoval a stal se archivářem města Prahy. Lze říct, že to byl právě Karel Jaromír Erben, kdo pražský archív konečně uspořádal. O pět let později jeho žena onemocněla rakovinou prsních žláz a na jaře roku 1857 zemřela. Erben se v únoru 1859 opět oženil, vzal si Žofii Mastnou, dceru kupce z Lomnice nad Popelkou.

 

V roce 1861 se spolu s Rudolfem Thurn-Taxis a Janem Jeřábkem podílel na založení dodnes fungujícího časopisu Právník[1], kde se jeden z jeho prvních článků věnoval Svatováclavské smlouvě[2].

 

Roku 1867 se účastnil Moskevské výstavy. Onemocněl plicní nemocí, později i tuberkulózou. V jednu hodinu v noci 21. listopadu 1870 pak zemřel. Svůj majetek odkázal všem rovným dílem, ale Žofie se svého dílu vzdala ve prospěch svých nevlastních dcer. Tři dny po smrti byl Erben zvolen čestným členem Jihoslovanské akademie věd a umění v Záhřebu. Jeho zetěm byl historik Antonín Rezek.


Dílo
 

Těžiště svého odborného zájmu Erben spatřoval v edicích folklórních materiálů, především českých lidových písní. Srovnával jejich varianty a vyhledával mezi nimi text, který nejlépe odpovídá předpokládanému původnímu tvaru. Na písně se díval jako na zpívané texty, přihlížel proto i k nápěvům, které rovněž vydával. Erben neuznával vzpoury proti osudu, uctíval daný řád. V jeho básních se opakují témata viny a trestu.

 

* Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních (1865) – jakási „slovanská čítanka“ (k dispozici online)
* Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských (1869) – „slovanská čítanka“ ve zkrácené úpravě a v českém překladě
* Kytice z pověstí národních (1853, rozšířené vydání 1861) – jediná sbírka básní, kterou vydal; podkladem Kytice jsou staré české lidové báje
* Písně národní v Čechách- obsahuje 500 písní
* Prostonárodní české písně a říkadla (1864) – pětidílná sbírka folklóru z Čech. Toto dílo je velmi ovlivněno romantismem, ten předpokládal, že lidová slovesnost je projevem nedochovaného prastarého mýtu, který vyjadřuje jakousi národní povahu (charakter). Tento mýtus měl vyjadřovat ucelený soubor představ o vztazích mezi lidmi navzájem a mezi lidmi a přírodou. Karel Jaromír Erben se tento mýtus pokoušel znovu sestavit.¨


* České pohádky

 

Erben se nespokojil s tím, že by lidovou tvorbu pouze sbíral, snažil se ji kriticky zkoumat a tím ji i ovlivňovat.

 

* Mladší bratr – vlastenecké dílo
* Večer – vlastenecké dílo
* Tulák
* Na hřbitově

 

K jeho sběratelské činnosti je vhodné dodat, že sbíral lidové písničky, říkadla, pohádky atd. pouze z Čech, nikoliv na Moravě. Tam působil především František Sušil.


Historická díla

 

* Rukopis musejní letopisů Kosmových
* Ondřej Puklice ze Vstruh
* Příspěvky k dějepisu českému, sebrané ze starých letopisů ruských
* Měsíčník hodin staročeských na Staroměstské radnici
* Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae – Výtahy listin Čech a Moravy. Dílo se zabývá nejstaršími českými a moravskými listinami do roku 1253, tj. smrti Václava I. Pravděpodobně jeho nejvýznamnější práce z oblasti historie.
* Sebrané spisy Jana Husa

 

Napsal vědecká pojednání k legendě o svaté Kateřině, Tomáši Štítném, J. A. Komenském.

 

Dále vydal několik starších českých děl, podílel se na překladech Soudního a konkursního řádu a Občanského zákoníku.

 

Karel Jaromír Erben: Prostonárodní české písně a říkadla

Karel Jaromír Erben: Prostonárodní české písně a říkadla

Karel Jaromír Erben - noty, akordy, texty písní, taby

noty na klavír, noty na zpěv, akordy na kytaru, akordy na ukulele, noty na ukulele, noty na akordeon, noty tahací harmoniku, noty na altsaxofon, noty na banjo, noty na baskytaru, noty na Bb nástroje, noty na C nástroje, noty na Eb nástroje, noty na bicí nástroje, noty na cello, noty na čtyřruční klavír, noty na foukací harmoniku, noty na harfu, noty na harmoniku, noty na housle, noty na keyboard, noty na klarinet, noty na kytaru, noty na lesní roh, noty na pozoun, noty na trombón, noty na příčnou flétnu, noty na saxofon, noty na tenorsaxofon, noty na trubku, noty na varhany, noty na violu, noty na zobcovou flétnu, taby na banjo, taby na baskytaru, taby na kytaru, texty písní, noty na dobro, noty havajskou kytaru, noty na steel kytaru, noty na mandolínu, noty na kontrabas, taby na dobro, taby havajskou kytaru, taby na steel kytaru, taby na mandolínu, škola hry na kytaru, škola hry na klavír, škola hry na zobcovou flétnu, škola hry na příčnou flétnu, škola hry na fagot, škola hry na mandolínu, škola hry na banjo, škola hry na baskytaru, škola hry na saxofon, škola hry na ukulele, škola hry na pozoun, škola hry na bicí nástroje, noty na dudy, škola hry na dudy, škola hry na kontrabas, škola hry na varhany, noty na nástroje basového klíče, škola hry na trubku

Karel Jaromír Erben: Prostonárodní české písně a říkadla 1.- 6. díl noty akordy tab text,
Karel Jaromír Erben: Prostonárodní české písně a říkadla 6 - vzpomínky historické, písně rozpravné, říkadla o nemocech, marnost světská, smrt a pohřeb, písně pohřební noty akordy tab text,
Karel Jaromír Erben: Prostonárodní české písně a říkadla 5 - písně o stavích, živnostech a jiných stránkách života občanského, selské hospodářství, písně vojenské noty akordy tab text,
Karel Jaromír Erben: Prostonárodní české písně a říkadla 4 - písně a říkadla svatební, obecné písně svatební a manželské noty akordy tab text,
Karel Jaromír Erben: Prostonárodní české písně a říkadla 3 - písně věku mládeneckého a panenského II noty akordy tab text,
Karel Jaromír Erben: Prostonárodní české písně a říkadla 2 - písně věku mládeneckého a panenského I noty akordy tab text,
Karel Jaromír Erben: Prostonárodní české písně a říkadla 1 - věk dětský, písně a říkadla výroční noty akordy tab text,

 

Karel Jaromír Erben - noty, akordy, texty písní, taby

noty na klavír, noty na zpěv, akordy na kytaru, akordy na ukulele, noty na ukulele, noty na akordeon, noty tahací harmoniku, noty na altsaxofon, noty na banjo, noty na baskytaru, noty na Bb nástroje, noty na C nástroje, noty na Eb nástroje, noty na bicí nástroje, noty na cello, noty na čtyřruční klavír, noty na foukací harmoniku, noty na harfu, noty na harmoniku, noty na housle, noty na keyboard, noty na klarinet, noty na kytaru, noty na lesní roh, noty na pozoun, noty na trombón, noty na příčnou flétnu, noty na saxofon, noty na tenorsaxofon, noty na trubku, noty na varhany, noty na violu, noty na zobcovou flétnu, taby na banjo, taby na baskytaru, taby na kytaru, texty písní, noty na dobro, noty havajskou kytaru, noty na steel kytaru, noty na mandolínu, noty na kontrabas, taby na dobro, taby havajskou kytaru, taby na steel kytaru, taby na mandolínu, škola hry na kytaru, škola hry na klavír, škola hry na zobcovou flétnu, škola hry na příčnou flétnu, škola hry na fagot, škola hry na mandolínu, škola hry na banjo, škola hry na baskytaru, škola hry na saxofon, škola hry na ukulele, škola hry na pozoun, škola hry na bicí nástroje, noty na dudy, škola hry na dudy, škola hry na kontrabas, škola hry na varhany, noty na nástroje basového klíče, škola hry na trubku

Karel Jaromír Erben: Prostonárodní české písně a říkadla 1.- 6. díl noty akordy tab text,
Karel Jaromír Erben: Prostonárodní české písně a říkadla 6 - vzpomínky historické, písně rozpravné, říkadla o nemocech, marnost světská, smrt a pohřeb, písně pohřební noty akordy tab text,
Karel Jaromír Erben: Prostonárodní české písně a říkadla 5 - písně o stavích, živnostech a jiných stránkách života občanského, selské hospodářství, písně vojenské noty akordy tab text,
Karel Jaromír Erben: Prostonárodní české písně a říkadla 4 - písně a říkadla svatební, obecné písně svatební a manželské noty akordy tab text,
Karel Jaromír Erben: Prostonárodní české písně a říkadla 3 - písně věku mládeneckého a panenského II noty akordy tab text,
Karel Jaromír Erben: Prostonárodní české písně a říkadla 2 - písně věku mládeneckého a panenského I noty akordy tab text,
Karel Jaromír Erben: Prostonárodní české písně a říkadla 1 - věk dětský, písně a říkadla výroční noty akordy tab text,