Rock  *  Pop  *  Folk  *  Country  *  Jazz  *  Blues  *  Bluegrass  *  Metal  *  Vážná hudba

Filtry

nástroje

Klavír (1)

Klavír/zpěv (1)

Jan Trojan


www.ceskyhudebnislovnik.cz

 

Trojan, Jan, muzikolog a kritik, narozen 31. 5. 1926, Brtnice u Jihlavy.

 

Vystudoval reálné gymnázium v Třebíči (maturita 1945). Hudbě se začal věnovat již během středoškolských studií, kdy se stal žákem Zdeňka Kaňáka. V letech 1945–50 studoval dějepis, hudební vědu a výchovu na Filozofické a Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. K jeho učitelům patřili profesoři Bohumír Štědroň, Jan Racek, Rudolf Holinka. Trojan své univerzitní studium ukončil disertací Musica Václava Philomatha z Jindřichova Hradce (PhDr. 1951). Praktické a teoretické základy v hudbě si rozšířil soukromým studiem u profesorů Jaroslava Kvapila a Viléma Petrželky, v letech 1953–54 byl mimořádným posluchačem hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Rozšířená průprava v teorii hudby ho přivedla k praktickým činnostem v oboru edic hudebních pramenů. V edici Musica antiqua bohemica vydal skladby českých hudebních klasiků mimo jiné Jiřího Bendy, byl editorem řady děl Leoše Janáčka, z nichž některá vyšla tiskem vůbec poprvé. Působení v Československém rozhlase v Brně ho přivedlo ke spolupráci s Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů, pro nějž upravoval lidové písně a tance.


Po univerzitních studiích krátce působil jako asistent na Pedagogické fakultě brněnské univerzity (1949–53), pak nastoupil na místo redaktora pro symfonickou, komorní a operní hudbu v brněnské rozhlasové stanici. Po úspěšném konkursu (1961) se stal odborným asistentem Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně (v roce 1968 obhájil kandidátskou disertaci K problematice oratoria 20. století a získal titul CSc., profesorem byl jmenován roku 1990). Za mnohaletého působení na škole přednášel dějiny hudby a opery, posléze i teorii lidové písně. Jeden čas vykonával i funkci dramaturga Operního studia Miloše Wasserbauera.


Přednášet nepřestal ani po svém emeritování, mimo jiné též v Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. V posledním desetiletí se věnuje především badatelské práci. Jako profilovaný badatel z oboru dějin hudby je zván na domácí i zahraniční kolokvia.


Jan Trojan se ve vědě profiloval především jako hudební historik, převážně ve vztahu k hudbě 17., 18. a počátku 19. století a také lidové hudbě na Moravě. Trojanovy obrazy hudby na Moravě se zaměřovaly hlavně na libreto, zpěvohru s českým textem (tzv. hanácké opery), na různé okruhy pastorální hudby (mše, vložky, pastorely) a hudební projevy venkovských kantorů, o nichž napsal i obsáhlý spis. Teritoriální „moravský“ rozměr však v mnoha pracích překračuje, ale třeba v díle Dvořákově a Martinů ho zajímají právě hudební moravismy. Historické výzkumy přivedly badatele i k spravedlivému ocenění moravských Němců a jejich podílu na koncertním a operním životě Brna. Metodou hudebního historika Trojana je heuristický výzkum a přesný popisný výklad jevů. Již za své redakční činnosti v rozhlase nalezl praktický a teoretický vztah k moravské lidové písni. Uplatnil ho edičně a významném spisu o harmonické stránce lidové písně, v němž teoreticky aktualizoval dřívější práce Janáčkovy a Vysloužilovy. Trojan je autorem více než desítky knih, vysokoškolských skript a také téměř dvou stovek studií, velkého množství kritik a stovky slovníkových hesel v ČSHS (šifra J. T.) a SČHK (JT).


Dílo


Dílo literární

 

I. Knihy


Moravská lidová píseň. Melodika a harmonika (Praha 1980).
České zpěvohry 18. století (Brno 1981).
Operní slovník věcný (Praha 1987, 2Brno 2001).
Úvod do hudební dramaturgie opery (Praha 1988).
Přívětivá krajina hudby (Ostrava 1989).
Umění doprovodu moravské lidové písně (Brno 1991).
Lidové písně z Moravy a Slezska (Praha 1995).
Nové národní písně Františka Bartoše (1889) (Zlín 1996).
Kantoři na Moravě a ve Slezsku v 17. – 19. století (Brno 2000).
Dějiny opery (Praha 2001).

 

Studie a stati (výběr)


Pozdrav domů nejlíbeznější. K písňovým cyklům B. Martinů na lidovou poezii (Bohuslav Martinů, ed. Z. Zouhar, Brno 1957, s. 86–95);
Zur Problematik der Volkstümlichkeit im musikdramatischen Werk von Bohuslav Martinů (Musikwissenschaftliche Kolloquien der Internationalen Musikfestivale in Brno I, ed. R. Pečman, Praha 1966, s. 97–114);
Zu den Anfängen des tschechischen Musiktheaters im 18. Jahrhundert (Beiträge zur Geschichte alter tschechischen Musik, Bydgoscz 1966, s. 95–117);
Zur Problematik der Volkstümlichkeit im musikdramatischen Werk von B. Martinů (Musikwissenschaftliche Kolloquien der Internationalen Musikfestivale in Brno, Brno 1967, s. 97–114);
František Sušil – hudebník (Český lid 65, 1968, s. 321–324);
František Sušil a jeho harmonizátoři (Hudební věda 3, 1968, č. 4, s. 351–374);
Leoš Janáček, Entdecker und Theoretiker der harmonischen Struktur im mährischen Volkslied (Colloquium L. Janáček et Musica europae, Brno 1970, s. 243–250);
Moravská lidová píseň v díle Vítězslava Nováka (Národní umělec Vítězslav Novák: studie a vzpomínky k 100. výročí narození, eds. K. Padrta a B. Štědroň, České Budějovice 1972, 149–174);
Das Brünner Konzertleben in der Zeit der Nationalen Wiedergeburt (Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada hudebněvědná řada (H) 8, 1973, s. 161–183);
Přemyslovská pověst na benátské operní scéně (Hudební věda 13, 1976, s. 350–361);
Modální prvky v tvorbě Pavla Josefa Vejvanovského (Hudební věda 15, 1978, s. 234–246).;
Moravské lidové inspirace v díle B. Martinů (Almanach Společnosti B. Martinů, Praha 1979, s. 87–92);
Joseph Raymund Keller, skladatel symfonií v Olomouci (Muzikologické dialogy 1978, Brno 1980, s. 67–81);
Musica pastoralis boemica Josefa Schreiera. K vánoční hudbě 18. století na Moravě (Hudební věda 20, 1983, č. 1, s. 41–59);
Moravské vánoční pastorely (Hudebněvědná konference Gracian Černušák. Brno 1983, s. 83–92);
Zač děkují Moravě Slovanské tance (Opus musicum 15, 1983, č. 3, s. 91–93);
Gustav Mahler a česká lidová tradice (Příspěvky k hudebním tradicím Pelhřimovska, ed. J. Tausch, Pelhřimov, 1984, s. 21–33);
Hynek Vojáček. Vzpomínky hudebníka předbřeznovského Brna (Vlastivědný věstník moravský 37, 1986, č. 1, s. 23–32);
Rössler–Rösöer–Rosseti–Růžička (Opus musicum 18, 1986, č. 9, s. 272–275);
Villana hanatica. K hanáckým tancům 17.–18. století (Národopisné aktuality 24, 1987, s. 145–156);
Text hanácké opery o k pruském obléhání Olomouce (1758) (Zprávy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci, 1987, s. 1–13);
Šestnáct hanáckých tanců z počátku 18. století (Hudební věda 25, 1988, č. 3, s. 197–214);
O moravské modulaci. K jedinečnému hudebně folkloristickému termínu Leoše Janáčka (Opus musicum 21, 1989, s. 65–72);
České besedy v době národního obrození (Vlastivědný věstník moravský 42, 1990, č. 2, s. 177–186);
Realistické prvky v českých pastorelách (Hudební věda 28, 1991, č. 1, s. 57–76);
Mozart ve staré Redutě (Program Zemského divadla v Brně, září 1991, s. 10–12);
Sušilovo zjevení melodiky moravské písně (Sto let muzejní práce na Vyškovsku 1893–1993, Brno–Vyškov 1993, s. 37–50);
Pastorella valachica (Živý odkaz Karla Vetterla, eds. M Toncrová a M. Válka, Brno 1993, s. 53–75);
Dvanáct světských písní z klášterních sbírek 17.–18. století. K historii české společenské písně (Minulost Západočeského kraje 19, Plzeň 1993, s. 269–290);
Orpheus in Silvis. Zu den literarisch-musikalischen Interessen des Welehrader Ziterziensers Christian Hirschmentzell (1638–1703). (Musik des 17. Jahrhunderts und Pavel Vejvanovský, Brno 1993, s. 80–98);
Jan Tomáš Kužník, kantor, písničkář staré Hané (Hudební věda 32, 1995, č. 3, s. 298–313);
Hlásní a ponocní v Čechách a na Moravě jako zpěváci a hudebníci (Český lid 93, 1996, s. 103–119);
Záhadná píseň ponocného: k ponocenským melodiím v lidové tradici a vánočních pastorelách (Český lid 94, 1997, s. 315–327);
Lokální hry ve staré brněnské Redutě na náměty z historie a lidových pověstí (Vlastivědný věstník moravský 53, 2001, s. 333–352);
Dittersdorf und Brümm (Sympozja 40, Univerzitet Opolski, Opole 2000, s. 189–205);
Zur musikalischen Dramaturgie von J. D. Zelenka Sub olea pacis et palma virtutis (Bericht der Konferenz, Chemnitz 2002, s. 573–592);
Facetum musicum. Karnevalová opera na latinský text z kláštera v Oseku (1728) (Hudební věda 40, 2003, č. 2–3, s. 115–134);
Die Opéra comique auf der Bühne der Brünner Redoute in der Zeit des Vormärz. Le rayonnement de l opéra comique au XIXe siecle (Mezinárodní kolokvium 1999, Praha 2003, s. 231–245);
Mechanické-muzikální umělecké figuríny aneb O neuvěřitelných zážitcích ve staré brněnské Redutě (Opus musicum 37, 2005, č. 4, s. 4–8);
Libuše poprvé na operní scéně 19. století (Hudební věda 44, 2007, č. 1, s. 35–50).

 

www.ceskyhudebnislovnik.cz

 

Trojan, Jan, muzikolog a kritik, narozen 31. 5. 1926, Brtnice u Jihlavy.

 

Vystudoval reálné gymnázium v Třebíči (maturita 1945). Hudbě se začal věnovat již během středoškolských studií, kdy se stal žákem Zdeňka Kaňáka. V letech 1945–50 studoval dějepis, hudební vědu a výchovu na Filozofické a Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. K jeho učitelům patřili profesoři Bohumír Štědroň, Jan Racek, Rudolf Holinka. Trojan své univerzitní studium ukončil disertací Musica Václava Philomatha z Jindřichova Hradce (PhDr. 1951). Praktické a teoretické základy v hudbě si rozšířil soukromým studiem u profesorů Jaroslava Kvapila a Viléma Petrželky, v letech 1953–54 byl mimořádným posluchačem hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Rozšířená průprava v teorii hudby ho přivedla k praktickým činnostem v oboru edic hudebních pramenů. V edici Musica antiqua bohemica vydal skladby českých hudebních klasiků mimo jiné Jiřího Bendy, byl editorem řady děl Leoše Janáčka, z nichž některá vyšla tiskem vůbec poprvé. Působení v Československém rozhlase v Brně ho přivedlo ke spolupráci s Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů, pro nějž upravoval lidové písně a tance.


Po univerzitních studiích krátce působil jako asistent na Pedagogické fakultě brněnské univerzity (1949–53), pak nastoupil na místo redaktora pro symfonickou, komorní a operní hudbu v brněnské rozhlasové stanici. Po úspěšném konkursu (1961) se stal odborným asistentem Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně (v roce 1968 obhájil kandidátskou disertaci K problematice oratoria 20. století a získal titul CSc., profesorem byl jmenován roku 1990). Za mnohaletého působení na škole přednášel dějiny hudby a opery, posléze i teorii lidové písně. Jeden čas vykonával i funkci dramaturga Operního studia Miloše Wasserbauera.


Přednášet nepřestal ani po svém emeritování, mimo jiné též v Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. V posledním desetiletí se věnuje především badatelské práci. Jako profilovaný badatel z oboru dějin hudby je zván na domácí i zahraniční kolokvia.


Jan Trojan se ve vědě profiloval především jako hudební historik, převážně ve vztahu k hudbě 17., 18. a počátku 19. století a také lidové hudbě na Moravě. Trojanovy obrazy hudby na Moravě se zaměřovaly hlavně na libreto, zpěvohru s českým textem (tzv. hanácké opery), na různé okruhy pastorální hudby (mše, vložky, pastorely) a hudební projevy venkovských kantorů, o nichž napsal i obsáhlý spis. Teritoriální „moravský“ rozměr však v mnoha pracích překračuje, ale třeba v díle Dvořákově a Martinů ho zajímají právě hudební moravismy. Historické výzkumy přivedly badatele i k spravedlivému ocenění moravských Němců a jejich podílu na koncertním a operním životě Brna. Metodou hudebního historika Trojana je heuristický výzkum a přesný popisný výklad jevů. Již za své redakční činnosti v rozhlase nalezl praktický a teoretický vztah k moravské lidové písni. Uplatnil ho edičně a významném spisu o harmonické stránce lidové písně, v němž teoreticky aktualizoval dřívější práce Janáčkovy a Vysloužilovy. Trojan je autorem více než desítky knih, vysokoškolských skript a také téměř dvou stovek studií, velkého množství kritik a stovky slovníkových hesel v ČSHS (šifra J. T.) a SČHK (JT).


Dílo


Dílo literární

 

I. Knihy


Moravská lidová píseň. Melodika a harmonika (Praha 1980).
České zpěvohry 18. století (Brno 1981).
Operní slovník věcný (Praha 1987, 2Brno 2001).
Úvod do hudební dramaturgie opery (Praha 1988).
Přívětivá krajina hudby (Ostrava 1989).
Umění doprovodu moravské lidové písně (Brno 1991).
Lidové písně z Moravy a Slezska (Praha 1995).
Nové národní písně Františka Bartoše (1889) (Zlín 1996).
Kantoři na Moravě a ve Slezsku v 17. – 19. století (Brno 2000).
Dějiny opery (Praha 2001).

 

Studie a stati (výběr)


Pozdrav domů nejlíbeznější. K písňovým cyklům B. Martinů na lidovou poezii (Bohuslav Martinů, ed. Z. Zouhar, Brno 1957, s. 86–95);
Zur Problematik der Volkstümlichkeit im musikdramatischen Werk von Bohuslav Martinů (Musikwissenschaftliche Kolloquien der Internationalen Musikfestivale in Brno I, ed. R. Pečman, Praha 1966, s. 97–114);
Zu den Anfängen des tschechischen Musiktheaters im 18. Jahrhundert (Beiträge zur Geschichte alter tschechischen Musik, Bydgoscz 1966, s. 95–117);
Zur Problematik der Volkstümlichkeit im musikdramatischen Werk von B. Martinů (Musikwissenschaftliche Kolloquien der Internationalen Musikfestivale in Brno, Brno 1967, s. 97–114);
František Sušil – hudebník (Český lid 65, 1968, s. 321–324);
František Sušil a jeho harmonizátoři (Hudební věda 3, 1968, č. 4, s. 351–374);
Leoš Janáček, Entdecker und Theoretiker der harmonischen Struktur im mährischen Volkslied (Colloquium L. Janáček et Musica europae, Brno 1970, s. 243–250);
Moravská lidová píseň v díle Vítězslava Nováka (Národní umělec Vítězslav Novák: studie a vzpomínky k 100. výročí narození, eds. K. Padrta a B. Štědroň, České Budějovice 1972, 149–174);
Das Brünner Konzertleben in der Zeit der Nationalen Wiedergeburt (Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada hudebněvědná řada (H) 8, 1973, s. 161–183);
Přemyslovská pověst na benátské operní scéně (Hudební věda 13, 1976, s. 350–361);
Modální prvky v tvorbě Pavla Josefa Vejvanovského (Hudební věda 15, 1978, s. 234–246).;
Moravské lidové inspirace v díle B. Martinů (Almanach Společnosti B. Martinů, Praha 1979, s. 87–92);
Joseph Raymund Keller, skladatel symfonií v Olomouci (Muzikologické dialogy 1978, Brno 1980, s. 67–81);
Musica pastoralis boemica Josefa Schreiera. K vánoční hudbě 18. století na Moravě (Hudební věda 20, 1983, č. 1, s. 41–59);
Moravské vánoční pastorely (Hudebněvědná konference Gracian Černušák. Brno 1983, s. 83–92);
Zač děkují Moravě Slovanské tance (Opus musicum 15, 1983, č. 3, s. 91–93);
Gustav Mahler a česká lidová tradice (Příspěvky k hudebním tradicím Pelhřimovska, ed. J. Tausch, Pelhřimov, 1984, s. 21–33);
Hynek Vojáček. Vzpomínky hudebníka předbřeznovského Brna (Vlastivědný věstník moravský 37, 1986, č. 1, s. 23–32);
Rössler–Rösöer–Rosseti–Růžička (Opus musicum 18, 1986, č. 9, s. 272–275);
Villana hanatica. K hanáckým tancům 17.–18. století (Národopisné aktuality 24, 1987, s. 145–156);
Text hanácké opery o k pruském obléhání Olomouce (1758) (Zprávy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci, 1987, s. 1–13);
Šestnáct hanáckých tanců z počátku 18. století (Hudební věda 25, 1988, č. 3, s. 197–214);
O moravské modulaci. K jedinečnému hudebně folkloristickému termínu Leoše Janáčka (Opus musicum 21, 1989, s. 65–72);
České besedy v době národního obrození (Vlastivědný věstník moravský 42, 1990, č. 2, s. 177–186);
Realistické prvky v českých pastorelách (Hudební věda 28, 1991, č. 1, s. 57–76);
Mozart ve staré Redutě (Program Zemského divadla v Brně, září 1991, s. 10–12);
Sušilovo zjevení melodiky moravské písně (Sto let muzejní práce na Vyškovsku 1893–1993, Brno–Vyškov 1993, s. 37–50);
Pastorella valachica (Živý odkaz Karla Vetterla, eds. M Toncrová a M. Válka, Brno 1993, s. 53–75);
Dvanáct světských písní z klášterních sbírek 17.–18. století. K historii české společenské písně (Minulost Západočeského kraje 19, Plzeň 1993, s. 269–290);
Orpheus in Silvis. Zu den literarisch-musikalischen Interessen des Welehrader Ziterziensers Christian Hirschmentzell (1638–1703). (Musik des 17. Jahrhunderts und Pavel Vejvanovský, Brno 1993, s. 80–98);
Jan Tomáš Kužník, kantor, písničkář staré Hané (Hudební věda 32, 1995, č. 3, s. 298–313);
Hlásní a ponocní v Čechách a na Moravě jako zpěváci a hudebníci (Český lid 93, 1996, s. 103–119);
Záhadná píseň ponocného: k ponocenským melodiím v lidové tradici a vánočních pastorelách (Český lid 94, 1997, s. 315–327);
Lokální hry ve staré brněnské Redutě na náměty z historie a lidových pověstí (Vlastivědný věstník moravský 53, 2001, s. 333–352);
Dittersdorf und Brümm (Sympozja 40, Univerzitet Opolski, Opole 2000, s. 189–205);
Zur musikalischen Dramaturgie von J. D. Zelenka Sub olea pacis et palma virtutis (Bericht der Konferenz, Chemnitz 2002, s. 573–592);
Facetum musicum. Karnevalová opera na latinský text z kláštera v Oseku (1728) (Hudební věda 40, 2003, č. 2–3, s. 115–134);
Die Opéra comique auf der Bühne der Brünner Redoute in der Zeit des Vormärz. Le rayonnement de l opéra comique au XIXe siecle (Mezinárodní kolokvium 1999, Praha 2003, s. 231–245);
Mechanické-muzikální umělecké figuríny aneb O neuvěřitelných zážitcích ve staré brněnské Redutě (Opus musicum 37, 2005, č. 4, s. 4–8);
Libuše poprvé na operní scéně 19. století (Hudební věda 44, 2007, č. 1, s. 35–50).

 

Jan Trojan - noty, akordy, texty písní, taby

noty na klavír, noty na zpěv, akordy na kytaru, akordy na ukulele, noty na ukulele, noty na akordeon, noty tahací harmoniku, noty na altsaxofon, noty na banjo, noty na baskytaru, noty na Bb nástroje, noty na C nástroje, noty na Eb nástroje, noty na bicí nástroje, noty na cello, noty na čtyřruční klavír, noty na foukací harmoniku, noty na harfu, noty na harmoniku, noty na housle, noty na keyboard, noty na klarinet, noty na kytaru, noty na lesní roh, noty na pozoun, noty na trombón, noty na příčnou flétnu, noty na saxofon, noty na tenorsaxofon, noty na trubku, noty na varhany, noty na violu, noty na zobcovou flétnu, taby na banjo, taby na baskytaru, taby na kytaru, texty písní, noty na dobro, noty havajskou kytaru, noty na steel kytaru, noty na mandolínu, noty na kontrabas, taby na dobro, taby havajskou kytaru, taby na steel kytaru, taby na mandolínu, škola hry na kytaru, škola hry na klavír, škola hry na zobcovou flétnu, škola hry na příčnou flétnu, škola hry na fagot, škola hry na mandolínu, škola hry na banjo, škola hry na baskytaru, škola hry na saxofon, škola hry na ukulele, škola hry na pozoun, škola hry na bicí nástroje, noty na dudy, škola hry na dudy, škola hry na kontrabas, škola hry na varhany, noty na nástroje basového klíče, škola hry na trubku

Jan Trojan, Pavel Jeřábek: České vánoce noty akordy tab text,
Jan Trojan: Pěkná Káča trávu žala noty akordy tab text,
Jan Trojan: Adventní pěsničky z Moravy a Slezska noty akordy tab text,

 

Jan Trojan - noty, akordy, texty písní, taby

noty na klavír, noty na zpěv, akordy na kytaru, akordy na ukulele, noty na ukulele, noty na akordeon, noty tahací harmoniku, noty na altsaxofon, noty na banjo, noty na baskytaru, noty na Bb nástroje, noty na C nástroje, noty na Eb nástroje, noty na bicí nástroje, noty na cello, noty na čtyřruční klavír, noty na foukací harmoniku, noty na harfu, noty na harmoniku, noty na housle, noty na keyboard, noty na klarinet, noty na kytaru, noty na lesní roh, noty na pozoun, noty na trombón, noty na příčnou flétnu, noty na saxofon, noty na tenorsaxofon, noty na trubku, noty na varhany, noty na violu, noty na zobcovou flétnu, taby na banjo, taby na baskytaru, taby na kytaru, texty písní, noty na dobro, noty havajskou kytaru, noty na steel kytaru, noty na mandolínu, noty na kontrabas, taby na dobro, taby havajskou kytaru, taby na steel kytaru, taby na mandolínu, škola hry na kytaru, škola hry na klavír, škola hry na zobcovou flétnu, škola hry na příčnou flétnu, škola hry na fagot, škola hry na mandolínu, škola hry na banjo, škola hry na baskytaru, škola hry na saxofon, škola hry na ukulele, škola hry na pozoun, škola hry na bicí nástroje, noty na dudy, škola hry na dudy, škola hry na kontrabas, škola hry na varhany, noty na nástroje basového klíče, škola hry na trubku

Jan Trojan, Pavel Jeřábek: České vánoce noty akordy tab text,
Jan Trojan: Pěkná Káča trávu žala noty akordy tab text,
Jan Trojan: Adventní pěsničky z Moravy a Slezska noty akordy tab text,